Boj o moc

To se ale zřejmě nestane. Pravděpodobnější je, že se i v novém roce bude hádat každý s každým - strany se stranami, ve stranách jejich členové mezi sebou, strany s prezidentem. Každý trvá na svém, všichni mají velké oči a patent na rozum. To, oč bojují, je moc, a ta je zas neodolatelným pokušením. Můžeme politikům domlouvat, připomínat jim, že v politice nejde o ně, ale o občany, můžeme jim vysvětlovat, že politika je službou veřejnosti, po dobrém je vyzývat k odpovědnosti anebo je přísně kritizovat, ale ať učiníme cokoli, bude to házením hrachu na stěnu.

V našem politickém prostředí není zvykem dobrovolně ustupovat, počítá se pouze vítězství. Nepřipadá v úvahu, že by důvěru dostala menšinová vláda. Tím pádem není důležité, kdo vyhraje volby, nýbrž kdo je schopen sestavit většinovou koalici a to i za cenu hlasu od takzvaného přeběhlíka. Možností, jak ukončit trápení politiků, by byly předčasné volby. Jenomže opět nezáleží na tom, co by preferovali občané. Rozpuštění sněmovny mají v rukou politici a ti jsou v pozici kaprů, kterým se nechce vypustit si rybník. V novém roce nás nejspíše žádná politická stabilita nečeká. Co nás čeká, je urputný boj o moc. Těžko říct, kdo v něm vyhraje. My, občané to ale určitě nebudeme.