Bleskově postavená mohyla

31. leden 2013
Monitor

Prehistoričtí obyvatelé Ameriky dokázali postavit mohutnou mohylu za méně než 90 dní. Prokázalo to zkoumání jedné mohyly ze slavného Poverty Point.

Archeologické naleziště Poverty Point se nachází ve státě Lousiana. Jedná se o půlkruhovou sestavu hliněných mohyl a dalších architektonických prvků, které vznikly mezi roky 1650 až 700 před naším letopočtem. Účel komplexu není přesně známý, je možné, že sloužil jako sídliště i jako pohřební a ceremoniální místo. Rozloha naleziště činí 3,68 kilometrů čtverečních, což dělá z Poverty Point vůbec největší severoamerickou stavbu svého období. Letos proto bylo nominováno na zapsání do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Je fascinující, že takové dílo vytvořili lovci a sběrači, kteří žili v malých a roztroušených skupinkách a jejich sociální organizace byla na nízké úrovni. Ještě pozoruhodnější jsou však výsledky nového zkoumání takzvané mohyly A, která zabírá plochu asi 50 000 metrů čtverečních a ční do výše 22 metrů. Vypovídají totiž o tom, že mohyla byla navršena za méně než 90 dní, možná dokonce za pouhý měsíc. Na její konstrukci lidé spotřebovali asi 239 000 kubických metrů zeminy, kterou v košících či vacích přinášeli z různých míst v okolí.

Neměli přitom žádné sofistikované nástroje ani tažná zvířata – hlínu patrně nosili v jednoduchých košících. Abys mohyla vyrostla za méně než 90 dní, muselo na ní podle vědců pracovat asi 3000 lidí. Ty doprovázely děti a další rodinní příslušníci, takže je pravděpodobné, že se zde sešlo přibližně 9000 lidí. Vzhledem k tomu, že skupiny lovců a sběračů měly 25 až 30 členů, je až neuvěřitelné, že neorganizovaní lidé dokázali vytvořit takové shromáždění.

Zdroj: Washington University in St. Louis

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.