Blbá nálada, druhý díl

Kupodivu: všichni příslušníci elit si problémy nepřipouštěli a když přece jen museli, vždy říkali, že nadcházející krize je jen příležitostí průběh věcí zlepšit a že je to vlastně příležitost k novým výbojům.

Takové sklony pozitivně myslet je pozorovatel ve velkém pokušení chválit a dokonce dávat za příklad, jenže tady byla chyba lávky. Tehdejší pozitivní myšlení totiž bylo paradoxně součástí oné blbé nálady. Lidé tušili, že se tím něco zakrývá a cítili se divně ve společnosti, která si očividně nevěděla rady s ekonomickou situací a kde se elity právě proto tvářily, že se nic vážného neděje. Jenže ono to bylo poznat i z občasných přeřeknutí.

Krize pak nastala, což vedlo k pádu vlády, nástupu levice, ale především k velkému růstu nezaměstnanosti a krachům velkých českých podniků. Vzpomínka na blbou náladu roku 1997 je užitečná, jako ostatně každá vzpomínka. Nabízí poučení, jak rozumět světu, když se někdejší poměry vracejí, a jak se v něm chovat.

Pokud použijeme 11 let starou terminologii, tak blbá nálada letos zavládla úplně stejným způsobem. Není pochyb, že kráčíme do krize, politici to však připouštějí jen ztuha. Ještě loni v srpnu hájili předpověď ekonomického růstu o pět procent a v říjnu tvrdili, že jsme ostrovem klidu v moři globální ekonomické krize. V prosinci připouštěli, že ekonomika poroste o dvě až tři procenta, "v každém případě to však bude růst", zdůrazňovali. Tento týden ministr financí Miroslav Kalousek oznámil, že růst dosáhne procenta HDP, může to však být horší.

Nevyčítejme však pouze politikům. Pročtením aktuálního tisku zjistíme, že novináři jsou s nimi na jedné lodi. Přinejmenším pokud jde o malování nadějných vyhlídek do budoucnosti, jsou ještě aktivnější než politická elita.

Noviny jsou plné zpráv o krizi, ovšem sdělení jsou zabarvena jednoznačně pozitivně. Tak například Lidové a Hospodářské noviny chválí nejbohatšího Čecha Petra Kellnera za to, že využil časů krize a takzvaně pohltil firmu nejbohatších Slováků. Češi zkrátka vědí, jak na krizi.

Mladá fronta Dnes zdůrazňuje, jak je krize výhodná pro automobilisty, protože ceny aut poklesly o čtvrtinu.

A kdyby náhodou nějaké potíže byly, tak jsme podle novin na ně připraveni. Z novin se dozvídáme, jak ministr práce a sociálních věcí bude odpouštět sociální pojistné firmám, které přijmou rekvalifikované pracovníky a absolventy škol. V jiném deníku se píše, že Národní ekonomická rada vlády má už 250 návrhů, jak čelit krizi. Právo se obvykle moc krizi nevěnuje, otisklo však inzerát, kde své protikrizové plány zveřejňuje sociální demokracie. A to jmenovala jen deset opatření z celkem 60 návrhů. Aby toho nebylo málo, tak magistrát Mladé Boleslavi slibuje výhodné půjčky každému, kdo přijde o práci.

Jenže právě budovatelské nadšení může být opět hlavním zdrojem letošní blbé nálady. Protože jaká je situace ve skutečnosti? Česko je podle předběžných odhadů už čtvrtým měsícem v recesi a průmyslové podniky čelí propadu výroby. Dvěma pětinám z nich se podle údajů Svazu průmyslu snížila o patnáct až třicet procent, dalším dvěma pětinám o třetinu až polovinu.

Od počátku roku se potýkají s drahou elektřinou a vůbec nejhorší je, že banky zdražují provozní úvěry, prý až na dvojnásobek. Podniky se tak propadají do stejných potíží, v jakých byly před deseti lety. Přestávají platit dodavatelům, začínají propouštět, marně hledají snesitelné sazby úvěrů. Česko je, jak známo, zemí firem se slabým kapitálem. Firmy už v září vládu žádaly o garance provozních úvěrů. Vláda v listopadu slíbila, že garance poskytne Českomoravská záruční a rozvojová banka. Dosud, tedy čtyři měsíce po počátku recese, není znám termín, kdy se úvěry začnou nabízet.

Podnikatelé a jejich zaměstnanci jsou ponecháni v situaci bez východiska a nebylo by divu, kdyby jejich blbá nálada rostla. Právě proto je blbá nálada pozitivním jevem. Připomíná, jaká je reálná situace. Není pochyb, že si jí někdo všimne a že se společnost včetně politiků a médií začne realitou zabývat.

Hloupé na tom je, že podobně jako podniky postižené exportní a úvěrovou krizí, ani vláda či opozice, natož média dosud neznají východisko.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .