Biomarker otravy kyanidem

Kyanovodík (HCN) je těkavá kapalina, která figuruje v mnoha detektivních románech. Prudce jedovaté jsou i jeho soli, že kterých se uvolňuje kyanidový anion (CN-). Typickými známkami akutní otravy kyanidy je zápach po hořkých mandlích a růžové zbarvení pokožky oběti, které vzniká nedostatkem kyslíku. Pokud člověk spolkl krystalické kyanidové soli, mohou kriminalisté v jeho trávicím traktu najít stopy poleptání. Samotný jed hledají ve vzorcích tělesných tekutin a tkání metodami analytické chemie. Problém nastává, pokud je tělo objeveno za delší dobu. Kyanidy mají v lidském organismu krátkou životnost a otrava se dá toxikologicky dobře prokázat jen během prvních hodin po smrti. Druhý den klesne koncentrace kyanidu v krevních vzorcích o téměř 80 %.

Další komplikací je možnost posmrtné tvorby kyanidů, která ztěžuje interpretaci výsledků. Plyne z toho, že čím déle od smrti, tím hůře se otrava kyanidy prokazuje. Výzkum amerických forenzních vědců však naznačuje, že existuje stabilní biomarker. Jmenuje se ACTA (2-aminothiazoline-4-carboxylic acid) a zatím se zdá, že po otravě kyanidy stoupá jeho koncentrace v játrech, kde dlouhodobě přetrvává. Další výzkum se má zaměřit i na možnost detekce ACTA v kostech, což by detekční rámec otrav kyanovodíkem posunulo do řádu měsíců.

Zdroj: Sam Houston State University