Biomarker otravy kyanidem
Forenzní vědci objevili nový biomarker otravy kyanidy. Díky němu se „detekční okno“ rozšířilo ze dvou dnů na celé týdny po smrti.
Kyanovodík (HCN) je těkavá kapalina, která figuruje v mnoha detektivních románech. Prudce jedovaté jsou i jeho soli, že kterých se uvolňuje kyanidový anion (CN-). Typickými známkami akutní otravy kyanidy je zápach po hořkých mandlích a růžové zbarvení pokožky oběti, které vzniká nedostatkem kyslíku. Pokud člověk spolkl krystalické kyanidové soli, mohou kriminalisté v jeho trávicím traktu najít stopy poleptání. Samotný jed hledají ve vzorcích tělesných tekutin a tkání metodami analytické chemie. Problém nastává, pokud je tělo objeveno za delší dobu. Kyanidy mají v lidském organismu krátkou životnost a otrava se dá toxikologicky dobře prokázat jen během prvních hodin po smrti. Druhý den klesne koncentrace kyanidu v krevních vzorcích o téměř 80 %.
Další komplikací je možnost posmrtné tvorby kyanidů, která ztěžuje interpretaci výsledků. Plyne z toho, že čím déle od smrti, tím hůře se otrava kyanidy prokazuje. Výzkum amerických forenzních vědců však naznačuje, že existuje stabilní biomarker. Jmenuje se ACTA (2-aminothiazoline-4-carboxylic acid) a zatím se zdá, že po otravě kyanidy stoupá jeho koncentrace v játrech, kde dlouhodobě přetrvává. Další výzkum se má zaměřit i na možnost detekce ACTA v kostech, což by detekční rámec otrav kyanovodíkem posunulo do řádu měsíců.
Zdroj: Sam Houston State University
