Bělehrad i nadále nespolupracuje s Haagem

Hlavní žalobkyně obvinila Bělehrad z laxnosti. " Nevím proč bych měla věřit tomu, že se Bělehrad upřímně a naplno snaží hledané zatknout. Podle všeho dává srbská vláda stále přednost myšlence, že se Mladič pod tlakem nakonec sám dobrovolně vzdá," konstatovala švýcarská právnička. V zápětí dodala, že ve vztazích Srbska k tribunálu nebylo nikdy dosaženo toho stupně vzájemné důvěry, jako v případě jiných zemí.

Jenže z Bělehradu se v posledních dnech ozývaly hlasy, které stanovisko Carly del Ponteové, na jejímž dobrozdání závisí i průběh asociačních jednání s Evropskou unií, odmítají. "Přerušení rozhovorů Evropské unie s Bělehradem kvůli nezatčení generála Mladiče mohlo negativně působit i na rozhodování Černohorců během referenda," prohlásil srbský premiér Vojislav Koštunica, který dodal: "Navzdory tomu, že naše snaha o spolupráci s Haagem skutečně existuje a má své výsledky, ze strany Evropské unie cítíme jen stálý tlak, nové podmínky a vmanipulovávání Srbska do postavení země, jejíž osud závisí na jediném člověku-generálovi Mladičovi," zakončil Vojislav Koštunica svou kritiku na adresu Bruselu.

Srbský prezident Boris Tadič byl tradičně mírnější, když zdůraznil, že od Bruselu očekává co nerychlejší obnovení asociačních rozhovorů. Šéf bělehradské diplomacie Vuk Draškovič pak v této souvislosti doporučil bruselským institucím, aby zvážily, je-li prospěšnější když za chyby pyká celý tradiční evropský národ, nebo pouze generál Mladič. "Domnívám se, že by v tuto chvíli byla prospěšnější politika obnovení asociačních rozhovorů a přijetí naší země do programu Partnerství pro mír," konstatoval Vuk Draškovič. Posílení nadějí na budoucí integraci s euroatlantickými institucemi by podle něj nakonec donutilo ke kapitulaci ty politické síly v Srbsku, které svou podporu Ratku Mladičovi považují za šanci, jak zkomplikovat budoucnost země.

Vystoupení premiéra Koštunici, který v rozhovoru s evropským komisařem pro zahraniční politiku Javierem Solanou kritizoval Brusel v souvislosti s Haagem a dokonce odmítl Solanovu pomoc při likvidaci zbytku nedávno zaniklého Soustátí Srbska a Černé hory vyvolalo v Bělehradě spíše negativní reakce.

Místopředseda Demokratické strany, z jejichž řad pochází prezident Boris Tadič, Dragan Bujoševič si myslí, že pomoc ze strany Bruselu skutečně nutná nebude, ale že když se odmítne nabídnutá ruka, je to rozhodně chyba. A kritika politiky Evropské unie? To je podle dalších představitelů Demokratické strany dokonce jasný důkaz, že se předseda vlády chystá na předčasné volby, které stále Srbsku hrozí.

Tomu Srbsku, které se počátkem týdne po 88 letech stalo, byť poněkud nedobrovolně odchodem Černé Hory ze státního svazku, samostatnou republikou. Prezident Boris Tadič dnes v New Yorku bude přihlížet tomu, jak před budovou OSN vztyčí novou státní vlajku Srbska, na které přešly po rozpadu společného státu členství ve většině mezinárodních institucí, včetně Světové organizace. Černá Hora si na podobný ceremoniál v New Yorku bude muset počkat minimálně do podzimu.

Obě země si přislíbily těsnou spolupráci a brzké vyřešení zbývajících problémů, které souvisely s rozpadem společného státu. Kéž by na této cestě narazily na co nejmíň překážek. Celá Evropa totiž stabilní a integrovaný západní Balkán totiž potřebuje a bude potřebovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Radio na přání .