Banky loni půjčily zbrojovkám 80 miliard korun. Dvakrát víc než v roce 2024, říká bankéř Juchelka

Vzhledem k válce na Ukrajině a změně politiky USA v oblasti zajištění bezpečnosti ve světě prožívají zbrojovky období silného růstu. To se promítá i do jejich financování bankami, které přitom v minulosti měly na výrobce zbraní různá omezení.

Za poslední rok tak narostl objem úvěrů pro tento průmysl o sto procent na 80 miliard korun. Z toho na Komerční banku připadá 30 miliard korun. Určité problémy, hlavně u menších firem podnikajících ve zbrojním průmyslu, ale zřejmě přetrvávají dodnes. Na některé anonymní případy upozornil nedávno například server Aktuálně.cz.

Podle Jana Juchelky ale systémový problém s financováním zbrojovek v Česku není.

Banky a zbrojaři

„Já jsem se na toto téma osobně zúčastnil několika kulatých stolů se zbrojaři, měl jsem několik vystoupení na konferencích společně s Asociací obranného průmyslu, měl jsem a pokračuji v relativně čilém kontaktu s ministerstvem obrany. Zřídili jsme pracovní skupinu, která řeší, jestli existuje nebo neexistuje nějaký systémový problém. Deklarujeme společně, že žádný systémový problém neexistuje,“ říká Juchelka pro Český rozhlas Plus.

Čtěte také

Zbraně, nebo klimatická opatření? Do debaty o klimatu vstupují i ruské tajné služby, říká Krajhanzl

Nevylučuje, že na úrovni jednotlivých firem nebo bank může docházet k problémům. Příkladem může být menší firma, která rozšiřuje svou strojírenskou výrobu z civilní produkce na výrobky dvojího určení nebo vyloženě zbrojařské a poprvé ve své existenci vyplňuje dotazník o sankcích a embargu.

„Ten rozhovor s bankou je najednou komplexnější. Ne vždy to přináší příjemné zážitky. Důležité je, aby každý klient řešil se svou bankou konkrétní případ,“ doplňuje.

Lepší přístup bank potvrzuje i prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Podle něj by také finanční ústavy byly hloupé, kdyby nenaskočily na vlnu rostoucího zbrojařského průmyslu. Už dříve podle něj nebyl ani tak problém sehnat pro firmy z oboru úvěr, jako si otevřít účet, když měl podnik v předmětu podnikání obchod s vojenským materiálem.

Čtěte také

České zbraně v Izraeli slouží k ochraně, zní z ministerstva. Exdiplomatka: Embargo by byl jasný signál

„A to snad už dneska není. Takže jsme s bankami na dobré cestě, ale nejsme na konci,“ vysvětluje Hynek.

Podle něj totiž třeba v Česku stále působí banka se zahraničními vlastníky, která dodnes dle svého etického kodexu nepřijímá platby od ukrajinského ministerstva obrany za dodávku zbraní, protože jde o zemi ve válečném konfliktu.

Nárazník proti závislosti na Německu

Pokud jde o celou ekonomiku, banky jsou celkem opatrné a očekávají v příštím roce sice pokračující růst, ale nižší než loni. Podle posledních odhadů se HDP zvýšil v roce 2025 o 2,5 procenta. Letos bankovní asociace očekává růst 2,2 procenta a například Komerční banka jen 1,6 procenta.

Čtěte také

Kancléř Merz chce posílit německou armádu. Novinář: Je to obrovský úkol, chybí všechno včetně lidí

Důvodem je hlavně nejistota na globálních trzích kvůli americkým dovozním clům a také stagnace Německa. Podle Juchelky ale může českému exportu a firmám nakonec pomoci rozhodnutí německé vlády o relativně silné finanční podpoře tamního průmyslu.

Polovinu růstu ekonomiky pak v tuzemsku obstarávají domácnosti a jejich spotřeba, která také roste. „A to je velmi dobrá zpráva, protože to mimo jiné vytváří trochu i nárazník k odvěké závislosti na tom, co se děje v Německu nebo co se děje v Evropské unii,“ míní Juchelka.

Výrazně dobře se v posledních letech vedlo samotným bankách. Například v roce 2024 vydělaly dohromady 122 miliard. Zda se to zopakuje i za loňský rok, nechce Juchelka komentovat.

Mimořádné zisky?

Každopádně i přes růst zisků se nenaplnila očekávání minulé vlády, že od šesti největších bank vybere na zvláštní dani z neočekávaných zisků desítky miliard korun do státního rozpočtu. Banky zaplatily ale zřejmě zhruba jen miliardu.

Čtěte také

Vláda nesmyslně utrácí miliardy za obranu, míní Vondráček. Hofmann: Osm let se nic nedělo, musíme to dohnat

Daň byla stanovená na tři roky, do konce roku 2025. Odvíjela se od zisků za čtyři roky do roku 2021 navýšených o 20 procent. Pokud takový zisk banky v letech 2023 až 2025 přesáhly, z rozdílu měly odvést navíc daň 60 procent.

Důvod, proč banky zaplatily mnohem méně, než stát čekal, byl podle Juchelky přes různé spekulace jediný: banky podle něj žádné mimořádné zisky i přes jejich růst prostě neměly.

„Byl to business as usual. Nic mimořádného to nebylo minimálně z pohledu toho vzorce, kterým se spočítá mimořádný zisk. Přestože nominálně tedy zisky rostly, tak nedosáhly na ten vzorec,“ dodává šéf Komerční banky a prezident České bankovní asociace Jan Juchelka.

Celý rozhovor s Janem Juchelkou si poslechněte v audiu nahoře.