Bankovní poplatky

Jisté je, že banky na tom u nás nejsou špatně. Například skupina České spořitelny loni vydělala zhruba 1 600 korun na každém z více než pěti milionů svých klientů a její příjmy z poplatků a provizí meziročně vzrostly o sedm procent. Rekordní zisky zaznamenaly i další banky a zřejmě podle hesla "s jídlem roste chuť" dále zvyšovali začátkem roku poplatky například Komerční banka, Raiffeisenbank či Živnostenská banka. Po zdražení poplatků u přepážek, které bylo zdůvodněno záměrem naučit klienta elektronickému bankovnictví, nyní vzrostly například v Komerční bance poplatky právě za elektronické bankovnictví.

Zvláštní kapitolou jsou české poplatky za výběry z bankomatů, což je například v Polsku a Rakousku služba, za kterou klient neplatí nic. Na ohlášenou akci České obchodní inspekce reagují banky přátelsky. Těší se prý na větší průhlednost trhu a slibují si od kontroly pozitivní vliv na bankovní sektor a klienty. Je to trochu překvapivá reakce v souvislosti s loňskou půlmiliardovou pokutou antimonopolního úřadu stavebním spořitelnám za kartelovou dohodu. Zatím ji ovšem nezaplatili.

Bankéři se zřejmě u nás nebojí toho, co potkalo v Argentině Shell, když zvýšil ceny. Poté co prezident Kirchner Argentince vyzval, aby u Shellu nekoupili ani plechovku oleje, klesly tržby této společnosti o sedmdesát procent. U nás by se výzva ke změně bankovního domu prakticky rovnala radě odejít z deště pod okap, z bláta do louže, anebo od čerta k ďáblu. Nejsme zkrátka v Argentině. V tomto případě bohužel.