Balkánská migrační trasa není uzavřená

Před pokračujícím využíváním této trasy varuje i Rakousko a Slovinsko. Teď, když se otepluje, Vídeň očekává, že se na cestu do unie vydají běženci z Řecka, a to navzdory evropské dohodě s Ankarou i z Turecka, upozornil rakouský ministr vnitra Hans-Peter Doskozil. A dodal, že jeho země bude dál zpřísňovat ochranu hranic ve spolupráci s balkánskými státy i Maďarskem, Polskem a Českem, protože „balkánská trasa uzavřená není“.

Kvůli silničním zátarasům na Balkáně uvízly v Řecku a dalších tranzitních zemích desítky tisíc běženců. Také evropská pohraniční agentura Frontex konstatuje, že balkánská trasa se neuzavřela úplně, jen se posunula na západ. Přibývá migrantů z Afriky, kteří směřují z Libye do Itálie, a ta jich tak loni přijala 182 tisíc. Celkem dorazilo do Evropy 382 tisíc běženců z Asie, Blízkého východu a Afriky. I když je to méně než v roce 2015, je to víc, než kolik jich přišlo každý rok v letech 2010–2014. Zároveň stoupl počet žen a dětí.

Podle kulturní antropoložky Sabine Hessové přicházejí stále stovky uprchlíků starou trasou přes Makedonii a Srbsko i z Turecka přes Bulharsko a Srbsko. Cesta je ale nebezpečnější kvůli tomu, že migrantům jsou upírána práva, přísným policejním kontrolám i riziku, že běžence okradou, napadnou nebo unesou mafiánské gangy, cituje Hessovou deník Der Tagesspiegel.