Bakterie dostala kompletní cizí dědičnou informaci

Vědci pod vedením Sanjaye Vasheeho z Institutu J. Craiga Ventera ohlásili na stránkách prestižního vědeckého časopisu Science úspěšné zvládnutí transplantace kompletní dědičné informace mezi dvěma různými bakteriem. Genom bakterie Mycoplasma mycoides propašovali genetici do příbuzného mikroba náležejícího k druhu Mycoplasma capricolum. Nejprve si ale kompletní DNA mykoplasmy "odložili" do kvasinky. Tam mohli genom mikroba upravovat podle libosti. Za desetiletí genetických výzkumů na kvasinkách nahromadili vědci nepřeberné množství technik pro cílené zásahy do jejich dědičné informace. V buňce mykoplasmy podobné změny v DNA vědci navodit neumějí. Upravený genom pak vědci vnesli do buňky bakterie Mycoplasma capricolum. Její přijetí zajistili hned dvěma způsoby. U bakteriálního příjemce vyřadili z činnosti enzym, který má na starosti likvidaci cizí dědičné informace. Samotnou transplantovanou DNA vědci navíc "zamaskovali" tím, že na její dvojitou šroubovici navázali malé molekuly, tzv. metyl. Za těchto podmínek se přenos genomu zdařil. Bakteriální příjemce si cizí DNA osvojil a začal ji využívat k řízení svých vlastních životních pochodů.

"V přírodě existuje nepřeberné množství organismů, jejichž dědičnou informaci zatím nedokážeme upravovat," řekl Vashee v rozhovoru pro časopis The Scientist. "Pokud bychom u nich mohli použít tuto techniku - vnést jejich genomy do kvasinky a tam na nich provádět potřebné zásahy - získali bychom technologii, která by umožnila genetické modifikace u mnohých organismů."

Konečným cílem vědců u z Institutu J. Craiga Ventera je vytvořit bakterii s laboratorně syntetizovaným genomem, kterou by bylo možné dále geneticky upravovat pro různé účely, např. na výrobu vodíku rozkladem vody, čištění ropných skvrn nebo na produkci bionafty a biolihu.