Autorská práva

Ochranný svaz přitom věcně konstatuje, že zákon ukládá nahlásit každé veřejné vystoupení deset dnů předem, což se nestalo. Děčínskému uvítacímu výboru existence takového zákona nejspíše unikla. Elegantním řešením, jak zjednodušit vítání, by byla novela autorského zákona, která by zpěv pro vyjmenované ústavní činitele osvobodila od poplatku. Jinak ovšem platí, že neznalost zákona neomlouvá, podobně jako v případě načerno kopírovaného softwaru, falešných ochranných známek na oblečení či prodeje pirátských CD a DVD. O tom, že ochrana autorských práv není žádná legrace, svědčí také čerstvý případ soudce Nejvyššího soudu, člena Nejvyššího státního zastupitelství a dalších právníků, kteří jsou stíháni za to, že měli opisovat cizí texty a publikovat je jako své. Hrozí jim kromě ostudy i vyhazov z práce.

Ve srovnání s těmito opisovači nepotkalo zpěváky z Děčína žádné drama, nesrovnalost spraví drobná pokuta. A pokud jde o pana prezidenta, určitě nebude brát postup ochranného svazu autorů osobně. Před cestou do Číny ho možná úkolovali vedle organizací bránících lidská práva i čeští výrobci vánočních ozdob, aby když už bude v Pekingu, udělal konkrétní pragmatické gesto ve věci našich národních zájmů a zaprotestoval proti čínským falzifikátům, které naše podniky připravují o trhy a tržby. Výhodou takového osobního jednání je, že druhá strana nemůže praštit telefonem.