Autonomie v Bolívii

President Evo Morales už od chvíle, kdy byl požadavek autonomie nastolen, zastává názor, že je protiústavní. Naposledy v rozhovoru pro BBC řekl doslova, že tzv. referendum o zavedení autonomie v departementu Santa Cruz není neústavní, je přímo protiústavní. A to proto, že současná bolivijská ústava možnost nějaké autonomie prostě nezmiňuje. A referendum podle presidenta je ilegálním činem, neboť referendum smí vyhlásit pouze Národní kongres čili bolivijský parlament a nikoli guvernér departamentu, jako tomu bylo v tomto případě. Z těchto důvodů je podle presidenta údajné referendum pouhým průzkumem veřejného mínění nebo něčí podobným a z téhož důvodu nezávazné.

Bolivie má osm a půl milionu obyvatel, devět departamentů. Santacruzský na východě země je největší s téměř dvěma a půl miliony občanů. A je také nejbohatší. Tamním obyvatelům by se vyplatilo trochu se osvobodit od centrální vlády, kterou považují za příliš tuhou. Nechtějí prý příliš: zahraniční politiku, obranu země a další aktivity by zůstaly na bedrech centrální vlády. To, co autonomisté chtějí, je prý hlavně vytvořit autonomní departament, jehož vznik však bohužel nepředpokládá stávající ústava. Občané departamentu by si sami volili svého guvernéra, kterého dnes jmenuje vláda. A také místní parlament, který by měl na starosti daně, telekomunikace, bydlení a dopravu. V Santacruzském departamentu se vytváří 33% hrubého národního produktu země a vývoz z něj činí 53% z celkového exportu Bolívie. V této souvislosti by největší potíž spočívala v tom, že by si autonomní departament ponechával pro svou potřebu část daní, které dnes odevzdává ústřední vládě.

President Evo Morales říká, že nemá nic proti autonomiím, ale musí je nejprve znát ústava a musí být výhodné pro všechny departamenty i jejich nejchudší obyvatele. To by se mělo změnit v nejbližších týdnech, neboť presidentův tým připravuje návrh nové ústavy. Bývalý odborový předák na kokových plantážích Evo Morales však soudí, že jádro pudla netkví v autonomii. Podle jeho názoru zakopaný pes spočívá v tom, že bohatá část obyvatel, oligarchie, jak ji nazývá, není sochotna skousnout presidenta domorodého tedy indiánského původu. Morales je prvním nebělošským presidentem v dějinách Bolivie. Požádal, aby se k situaci vyjádřila Organizace amerických států, ale ta to před nedělním hlasováním nedokázala. Pouze vyzvala obě strany ke klidu.

Zato levicové režimy v Latinské Americe nastartovaly na údajnou obranu presidenta Moralese. Fidel Castro sepsal článek, v němž vyjadřuje obavy z bratrovražedného boje, který by mohl vypuknout v Bolívii. Podobně jako jeho přítel venezuelský president Hugo Chávez označil Castro za strůjce současného nepříjemného stavu v Bolivii severoamerický imperialismus. Snaží se prý vměšovat do vnitropolitických záležitostí země. Hugo Chávez sezval do Caracasu své příznivce a tam ji sdělil, že Bolívii hrozí v souvislosti s referendem o autonomiích občanská válka. To se stalo přibližně před dvěma týdny.

Jakýsi vnímavý čtenář prestižního španělského listu El País si položil otázku, co by se stalo, kdyby se referendum konalo v Baskicku a odpověděl si, že také tam by všichni byli pro autonomii. Není to docela tak. Autonomii, kterou požadují obyvatelé departamentu Santa Cruz, už dávno v Baskicku mají. A celosvětová tendence je drolit větší správní celky. Jenže všechno by mělo mít svůj řád a zákonný postup.

Guvernér departamentu Santa Cruz Rubén Costas je toho názoru, že po vyhraném referendu je nyní na tahu president Morales. Ten ovšem říká, že situace se začne zklidňovat a nic moc se nebude dít: Po neděli přijde pondělí, úterý, středa a pomalu se na průzkum veřejného mínění v Santa Cruz zapomene. Řekl bych, že se president zatím nenechal vyprovokovat ani autonomisty ani Chávezem a Castrem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .