Auguste Comte

23. září 2010

Duchovní otec sociologie se narodil do rodiny vládního úředníka ve Francii v roce 1798, v období zmítaném těžkými společenskými otřesy. Mladý Comte se projevil jako nadaný student již na lyceu a později také po přijetí na pařížskou "polytechniku", kterou musel záhy opustit kvůli protestu proti zastaralému systému výuky.

Ve svých dvaceti letech se stává spolupracovníkem Saint-Simona, se kterým se však po uveřejnění několika společných statí nadobro rozchází. Pod vlivem Saint-Simona však Comte zůstane po celý svůj tvůrčí život.

V této době začíná Comte sám publikovat a pracuje na svém nejvýznamnějším díle "Kurs pozitivní filosofie". Každý týden ve svém bytě pořádá přednášky o své pozitivní filosofii. Jeho nejznámější posluchači v této době jsou John Start Mill a Alexandr von Humbold.

Koncem třicátých let Comte přerušuje styky s okolím a naplno se věnuje pilování svého pozitivizmu do nejmenších detailů. Jeho spisy se stále méně podobají vědeckému bádání, na kterém si vždy tak zakládal, a stávají se utopickými. Opouští ho většina příznivců a Comte žije jen ze sbírek svých nejvěrnějších zastánců. 5. září 1857 umírá na rakovinu žaludku a je pochován na hřbitově Pére la Chaise v Paříži.

Ve svém díle si Comte klade za cíl reformovat společnost a vytvořit syntézu vědeckého poznání. Zakládá tedy nový vědní obor, který nazývá sociální fyzika. Brzy však mění jméno na sociologii.

Comte staví sociologii na vrcholek hierarchie věd. Za nejníže položenou vědu považuje matematiku, po níž následují astronomie, fyzika, chemie, biologie a konečně sociologie, která čerpá poznatky ze všech věd, které jsou "pod" ní.

Celou sociologii se Comte snaží vytvářet podle vzoru přírodních věd, s důrazem na empirická fakta. Odmítá plané teoretizování, i když uznává, že pouze sběr empirických dat nemá smysl. Přichází tedy s teorií pozitivizmu, která tvrdí, že pomocí empirických faktů lze dospět k pochopení základních všeobecně platných zákonů fungování společnosti.

Zákon tří stadií, který nalezneme ve třetím díle "Kursu pozitivní filosofie", dělí vývoj lidstva na tři stadia: Teologické, metafyzické a pozitivistické. Tvrdí, že posláním sociologie je posunout společnost do pozitivistického stádia, v němž již neexistuje egoismus a vlády se ujímají odborníci z řad vědců. Lidé žijící v nadbytku jej využijí pro dobro celé společnosti. Také církev již nepovažuje za nezbytnou a nahrazuje ji "náboženstvím pozitivizmu", kde "kněžími" jsou sociologové a hlavní sídlo je v Paříži. V této chvíli již Comte vytváří čistou utopii, od které se jeho následovníci z řad sociologů distancují.

I přes neslavný konec své vědecké kariéry Comte ovlivnil celou řadu myslitelů a nedá se mu upřít ani přínos v oblasti popisu krize společnosti devatenáctého století. Po jeho smrti sociologie na 30 let mizí ze světa.

Rozmach sociologie je poté připisován až francouzskému sociologu Emilu Durkheimovi, který definitivně zařadil sociologii mezi samostatné vědní disciplíny.

autor: Jan Růža
Spustit audio