Atentát na šajcha Jásina a stažení Izraele z Gazy

Následovaly nesouhlasné a rozpačité reakce ze všech stran. Palestinský předák Jásir Arafat v první reakci nazval Šaronovo rozhodnutí "špinavým trikem", a teprve později je uvítal. A palestinské teroristické organizace po prvním ohromení prohlásily Šaronův záměr za vítězství svého ozbrojeného odporu. Tak Šaronovo rozhodnutí interpretují nejen ony, ale i mnoho Izraelců a rovněž Spojené státy.

U Američanů se Šaron překvapivě nesetkal s velkým pochopením. Washington po konzultacích s izraelskými zmocněnci usoudil, že Šaron žádný konkrétní plán nemá a jeho záměry jsou zmatené, a vyjádřil i řadu dalších námitek a výhrad. Kromě toho jsou teď v popředí amerického zájmu jiné záležitosti - válka v Iráku a především listopadové prezidentské volby. Spojené státy také znepokojuje obava, že moc v pásmu Gazy převezme Hamas, a z oblasti se tak stane hnízdo terorismu nejen palestinského, ale i zahraničního. Vývoj událostí od začátku února dává Američanům za pravdu, protože Hamas podle zpravodajských informací začal v oblasti hromadit nebývalé množství zbraní. Pásmo Gazy chce ale kontrolovat především palestinská samospráva v čele s organizací Fatah předáka Jásira Arafata. A tak v Gaze mezitím propukl boj o moc a zavládl chaos a o vliv začaly bojovat nejrůznější gangy, skupiny a bezpečnostní složky. Jak izraelští, tak palestinští pozorovatelé se shodují, že nad pásmem Gazy momentálně nikdo nemá bezpečnostní kontrolu, a někteří dokonce hovoří o občanské válce.

Jiná válka však propukla dnes, kdy do situace zasáhla izraelská vláda cíleným atentátem na šajcha Ahmada Jásina a po několika dřívějších neúspěšných operacích ho tentokrát spolu s dalšími sedmi lidmi zabila. 66letý, skoro slepý Jásin, odkázaný na invalidní vozík, byl zakladatelem Hamasu, který zasvětil celý život boji proti Izraelcům. Jeho cílem bylo zničení Izraele a zřízení islámského státu na celém dnešním izraelském území. V letech 1989 až 1997 byl Jásin v Izraeli vězněn, ale nakonec propuštěn v rámci výměny zajatců. Od té doby je symbolem palestinského boje proti Izraeli a inspirací pro sebevražedné útočníky, které prohlašoval za mučedníky a hrdiny. Izraelský ministr obrany Šaul Mofaz po dnešní vojenské operaci prohlásil, že Jásin byl "palestinským Usámou bin Ládinem a jeho ruce byly nasáklé izraelskou krví". Jásin podle něj nebyl "duchovním vůdcem Hamasu, ale mozkem jeho teroristických operací". Atentát byl součástí izraelské války proti této organizaci a ta bude pokračovat, zdůraznil Mofaz.

Nikdo nepochybuje, že Jásinova smrt vyvolá vlnu násilí, kterou izraelská média označují za začátek nové etapy izraelsko-palestinské války. Hamas okamžitě varoval, že "rozpoutá peklo", a Izrael je očekává. Kromě útoků na Izraelce však zřejmě vyvrcholí vnitropalestinský boj o moc, a to nejen v pásmu Gazy.

Vliv Hamasu v posledních letech výrazně vzrostl a jeho pozice se upevnily. Soupeřil o moc s palestinskou samosprávou a získával si stále víc příznivců mezi veřejností. Podle izraelských analytiků bude Jásinova smrt možná největší ranou právě pro palestinskou samosprávu. Na rozdíl od jejích představitelů vnímají Palestinci Hamas jako organizaci nezkorumpovaných obětavců, jejichž metody boje proti Izraeli jsou účinné, zatímco Arafatův postup je zavedl do slepé uličky. Jásinovo zavraždění oblibu Hamasu v očích Palestinců ještě posílí. Ta roste s každým izraelským útokem, který zároveň snižuje popularitu palestinské samosprávy. Hamas má údajně tak silnou pozici, že samospráva prakticky nedokáže zatknout žádného jeho člena.

Ale vraťme se k plánu Ariela Šarona na vyklizení pásma Gazy. Podle izraelského serveru Ha-arec může být dnešní atentát na Jásina znamením, že Izrael chce Hamasu zabránit v převzetí moci v Gaze. K tomu však bude potřebovat velmi mnoho času. Washington je zatím z premiérova nejasného plánu na zrušení osad rozpačitý a zanedbatelná není ani otázka peněz na nákladné přemístění osadníků. Vývoj další situace bude teď záviset hlavně na reakci Hamasu. Pokud svůj hněv obrátí proti palestinské samosprávě, bude se zřejmě víc soustředit na kontrolu nad pásmem Gazy. Pokud se však se samosprávou spojí a na pomstu Izraeli se zaměří společně s ní, má židovský stát o zábavu postaráno. Velmi horké období jej však čeká v každém případě. Dvě věci jsou v tomto okamžiku jisté - zrušení osad se odkládá na neurčito a na Blízkém východě přibude mrtvých.