Archeologie temného dědictví – krajinou táborů. Podcastová série mapující lágry na území bývalého Československa
Jáchymovské tango a koncentrák v koncentráku. U Horního Slavkova vznikly hned čtyři tábory
Ve stínu jáchymovského represivního komplexu se částečně nachází tábory zbudované u horních děl v Horním Slavkově a jeho bezprostředním okolí. Už v roce 1947 zde byl spuštěn tábor pro německé válečné zajatce, tzv. Horní Slavkov – od roku 1949 přejmenovaný na Prokop. Vedle něj vznikly ještě tábory Ležnice, Svatopluk a XII. Využíváno zde bylo 10 až 15 dolů, přičemž další byly otevírány.
V 50. letech byla v oblasti umístěna jedna ze tří třídíren uranové rudy na území Československa (další byly v Horním Žďáru a Nejdku).
Místo bývalých táborů je v současnosti zarostlé bujnou vegetací – zejména břízou, javorem, jasanem, bukem a olší – stejně tak je to u hald, které se nachází v blízkosti táborů. Je to podle Michala Preusze poměrně odlišná situace, než je na Jáchymovsku, kde jsou v Krušných horách hlavně smrky. V souvislosti s tím také popisuje metodu tzv. dendrochronologie.
Čtěte také
U dolu Prokop vznikl tábor pro německé zajatce už v srpnu 1947, čímž se stal Prokop nejstarším táborem u Horního Slavkova. Po přesunutí německých zajatců do Jáchymova a následně jejich odsunu do Německa, začali být do tábora přesouváni vězni z Jáchymovské oblasti.
Prokop se stal centrálním táborem nově vznikajícího Horno-Slavkovského táborového systému. K jeho oficiálnímu otevření pro vězně došlo 2. července 1949, kdy sem přišlo na 250 vězňů. Postupně byl přestavěn v druhé největší represivní zařízení, které fungovalo pod Jáchymovskými doly. Roku 1953 zde bylo už 2370 vězňů. Zrušen byl o dva roky později.
Areál je v současnosti zastavěn a na místě bývalého tábora se nachází věznice.
Jižně od tábora Ležnice byl zbudován tábor Svatopluk, který nesl stejné jméno jako nedaleká těžní jáma. K jeho spuštění došlo v rozmezí února a dubna 1951, načež zde již v květnu bylo ubytováno 1070 vězňů a o rok později byl stav trestaných navýšen na 1584, a roku 1953 dokonce 1696. Tábor byl zrušen 14. května 1955.
Koncentrák v koncentráku
Do historie tábora – z pohledů vězňů – se zapsal hlavně Václav Kříž. Ten byl za zločin vojenské zrady odsouzen k 15 letům těžkého žaláře, ztrátě čestných práv občanských na 10 let a k čtvrtletnímu postu a tvrdému loži. Během trestu prošel pan Kříž jedenáct věznic a komunistických lágrů.
Čtěte také
Celou dobu plánoval útěk, ten nakonec realizoval právě z lágru Svatopluk. Díky tomu, že oba muklové překonali v poměrně krátké době velikou vzdálenost, podařilo se jim dostat se z okruhu největšího pátrání. Dvojice postupovala směrem k západním hranicím. Po 15 dnech byl Václav Kříž na udání nedaleko hranic zatčen.
Prostor bývalého tábora se nachází pod oploceným areálem kravína.
Tábor XII (krycí označení X) vznikl v srpnu 1951 a fungoval tři roky, patřil patrně mezi kapacitně největší a vešlo se do něj až 2304 vězňů. Obehnán byl dvojitým oplocením z ostnatého drátu, v rozích byly umístěny šest metrů vysoké strážné věže se světlomety.
Ve výbavě tábora byly baráky k ubytování trestanců, kuchyně, koupelny, záchody a trestní barák, který sloužil jako korekce a byl vězni přezdíván jako „koncentrák v koncentráku“.
Čtěte také
Tábor byl budován postupně. Jelikož část obytných baráků byla stavěna na promrzlé půdě, došlo při jarním tání k propadu jejich podlah a snížení jejich bezpečnosti. Baráky byly následně demontovány a znovu vystavěny.
Rudolf Rudolf spolu s kamarády založili odbojovou skupinu Sága. Společně tvořili a rozesílali protirežimní letáky a tajně vylepovali plakáty poukazující na neregulérnost cesty komunistické strany k moci. Nakonec dostal čtyři roky, které strávil na uhelných dolech v Jiřetíně, Libkovicích a v uranových dolech v Horním Slavkově. Vzpomínky jsou zachovány opět díky projektu Paměť národa.
Na tzv. jáchymovské tango vzpomíná další z bývalých vězňů Tábora XII pan Augustín Valentovič.
Areál tábora byl proměněn v městský lesopark s dětským hřištěm.
Celý šestý díl včetně vyprávění pamětníků si poslechněte v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.


