Apolena Rychlíková: Silnější než před čtyřmi lety. Podle STEM Babiš posiluje. I kdyby čísla nebyla přesná, sledujeme opozici v křeči

Voliči se také vrací k ANO od Přísahy. I když oproti jiným předvolebním výzkumům favorizuje ten od STEM Babiše možná až příliš, trend je jasný: opozice se stále propadá a vidina vlády obou koalic se rozplývá.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Hitparáda volebních potenciálů dává naději, která se ale od reality může lišit

Zajímavý je i rozklad koalic na jednotlivé strany – především pro Piráty a ODS. Největší česká pravicová strana je po osmi letech v opozici na 11,5 procentech. To v porovnání s rokem 2013, kdy měla ODS necelých osm procent, znamená, že se jí podařilo růst o necelého půl procenta ročně. Sebevědomé hlášení se o premiérské křeslo ze strany Petra Fialy působí v kontextu zveřejněných procent neadekvátně.

TOP 09 a KDU-ČSL by se do sněmovny vůbec nedostaly a pro tyto strany je tak koalice s ODS klíčová. Ze samotných stran by se do sněmovny dál dostala SPD, KSČM a STAN.

Koalice Pirátů a STANu přitom pomáhá k lepšímu výsledku především druhému jmenovanému subjektu, naopak Piráty oslabuje. Sázka na uměřenou kampaň, která dříve výrazným Pirátům sebrala autenticitu, nefunguje. Koalice, která ještě před půl rokem slavila – byla totiž na jeden čas v průzkumech první –, se nyní propadla až na třetí místo. A prakticky s každými novými čísly oslabuje.

Problém leží v opozici

Letošní volby jsou v lecčem specifické: důsledkem vzniku koalic v opozici vymizel lídrovský element a hlavní souboje se neodehrávají ve Středočeském kraji. Zásadní souboj se rýsuje v Ústeckém regionu, kde proti sobě stojí Babiš a Ivan Bartoš (Piráti), ale už nyní se dá očekávat, že pro šéfa Pirátů bude tento střet velmi nevyrovnaný.

Čtěte také

Petr Holec: Piráti se potápějí. A parťáci je začínají házet přes palubu

Je to Bartoš, ze kterého si Babiš udělal hlavního soupeře v kampani. Na Piráty také míří největší procento dezinformačních materiálů a brojí proti nim i část koalice Spolu. Dříve sebevědomí Piráti tak letos působí v křečovité defenzivě.

Zároveň však letošní volby jakoby nemají žádné téma. Část debaty se vede o výši státního rozpočtu, jenže od obou koalic slyšíme jen to, že nebude zvyšovat daně. Nikdo se nesnaží působit jako uvěřitelná alternativa k Babišovi samotnému a ve vzduchu se vzhledem k opozičnímu chování během pandemie pořád vznáší hypotetická otázka, jestli by vůbec něco opozice zvládla líp.

Svými kroky navíc, spolu s ANO, pravicové strany přispěly k tomu, že za covid v Česku zaplatili ti nejchudší, jak přesně spočítal komentátor Aktuálně David Klimeš.

Čtěte také

Jindřich Šídlo: Byly vlastně koalice proti Babišovi dobrý nápad?

Pro část lidí tak Babiš zůstává kompetentnější a také méně nebezpečný: navzdory jeho některým krokům (zrušení superhrubé mzdy) dokazuje, že minimálně proti střední třídě nikdy vystupovat nebude. A zdá se, že to voličům a voličkám stačí – třeba i proto, že řada z nich stále nedokáže zapomenout na škrty pravicových vlád z období „před Babišem“.

V krizi je samozřejmě i levice, stejně jako celá podoba tradiční politiky. I tím se dá vysvětlit stagnace Pirátů: Doby, kdy působili antisystémově, jim dodávaly na relevanci. Jakmile se zbytkem scény splynuli a se STANem se skoro přestali programově lišit od Spolu, voliče ztrácejí.

Do voleb zbývá měsíc a ani pro jednu z koalic nevypadají čísla dobře. Shazovat tuto skutečnost na voliče je laciné a velmi nebezpečné. Problém skutečně leží v opozici.

Apolena Rychlíková|foto:Jan Bartoněk, Český rozhlas

Ta totiž částečně redukuje volby na imaginární souboj dobra se zlem, aniž by si uvědomila, že příčiny společenské nespokojenosti leží úplně jinde než v symbolické rovině politiky, založené na moralizování a poučování.

Autorka je komentátorka serveru A2larm