Apolena Rychlíková: Hysterický občan Babiš před soudem

Ponechme stranou rekapitulaci všeobecně známého případu s údajně podvodnou žádostí o dotaci ve výši padesáti milionů, které se měli Babiš a někdejší místopředsedkyně představenstva farmy Čapí hnízdo Jana Nagyová dopustit. Čapák se českou společností táhne jako červená nit a mezi částí lidí vzbuzuje velké emoce. Pochopitelně.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Babiš na lavici obviněných i před soudem veřejnosti

Zajímat nás nemusí ani převyprávění leckdy až dojemných loajálních promluv oligarchových nejbližších – od Faltýnka přes druhou hlavní obžalovanou, již zmíněnou Janu Nagyovou, mimochodem toho času kandidátku ANO do Senátu na Vysočině. A vynecháme i obhajobu a její strategii, která – nepřekvapivě – buduje kolem Andreje Babiše hradbu nevědomí.

Šéf Agrofertu a majitel hnutí ANO přece nemohl o ničem vědět, pokud se tedy toto „nic“ vůbec stalo, jakože se to nestalo. To všechno jsou vysoce důležité, ale celkem předvídatelné kličky – a koneckonců, od nich Babiš své právníky má.

Bez ohledu na to, jak soud dopadne, je nejvíce fascinující sledovat samotného expremiéra, jednoho z mediálních magnátů a vlivného oligarchu, jak v přímém přenosu, den za dnem, odmítá pochopit, že osoba s takovým vlivem, mocí a kapitálem před nějakým soudem vůbec stojí.

Jeho nedospělé vystupování, které jsme koneckonců měli šanci vidět několikrát i na půdě Poslanecké sněmovny, dostává v kulisách soudní síně nevídaně směsné kontury a říká nám o Babišovi mnohem více, než je on sám nejspíš ochoten si přiznat. Dokládá nám, že žije s pocitem hluboké nedotknutelnosti.

Kličkování mocných

Kritické pohledy na systém soudnictví často mluví o tom, že spravedlnost v právním státě nedopadá na všechny tak úplně stejně. Jednoduše řečeno, pro lidi s vyšším sociálním a finančním kapitálem je pochopitelně jednodušší mezi zákony kličkovat.

Umí si pořizovat bílé koně, zakládat různé svěřenské fondy, stavět před sebe loajální a ještě loajálnější spolupracovníky, kteří vše vždy ochotně (či za úplatu) vezmou na sebe. A pochopitelně, na rozdíl od nějakého obyčejného zloděje bez konexí a možností se hájit pomocí předražených advokátů disponují i během samotných procesů mnohem většími a lepšími zdroji.

Jen málokdy se stane, aby před soudem stanuly figury tak velkého významu, jako je právě Babiš. Vzpomenout můžeme na Marka Dalíka (i na to, jak se výkonu svého trestu zkušeně vyhýbal) nebo Davida Ratha.

Je ale nutné zdůraznit, že je to právě pocit „nepostihnutelnosti“ velké řady vlivných veřejných aktérů, co dlouhodobě podkopává nohy všeobecné důvěře ve fungující právní stát – obecně.

Apolena Rychlíková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Jak Babišova kauza dopadne, nevíme. Důležité signály nám ale dává už nyní. Minimálně v tom, že můžeme vidět, jak to asi vypadá, když ruka zákona udeří na ty, kteří si myslí, že mohou cokoliv a před soud se nikdy nedostanou. Není to zrovna důstojný pohled.

Autorka je komentátorka serveru A2larm