Apolena Rychlíková: Duševní problémy dětí a dospívajících jsou téma, kterému je nutné věnovat pozornost. Ve hře je i naše budoucnost
Když výzkumníci a výzkumnice z PAQ Research začali během koronavirové pandemie zkoumat dopady covidu na duševní zdraví, jedna skupina pozorovaných jim z toho vyšla opravdu špatně. Byli to mladí dospělí. Úzkosti a deprese se u nich projevovaly v mnohem větší míře než u ostatních skupin – vyjma matek, na které pandemie dolehla také s velkou razancí. Jenže zatímco terapeutů pro dospělé je v České republice poměrně hodně, odborné pomoci pro mladé lidi je u nás akutní nedostatek.
Problémy, které mladí dospělí mají, jsou různé. Často se jedná o úzkostné stavy, do kterých se promítá obava o vlastní budoucnost.
Čtěte také
Mladá generace si totiž často uvědomuje, že na ně s velkou razancí dopadne klimatická krize, která se promítne do všech oblastí jejich života – třeba včetně práce. Připočtěme krizi bydlení, která už nyní drtí předchozí generaci, tedy mileniály, a je jasné, proč se mladí lidé tak často dostávají do duševní nepohody.
Důsledkem pandemie navíc mladí dospělí pocítili problémy související se samotou, vyloučením, ztrátou sociálních kontaktů nebo okolnostmi vynucenou proměnou prožívání a realizace vztahů. Nešlo pouze o školu, jako spíš o další aktivity – kroužky, kulturní vyžití, sport. To vše najednou během koronavirové pandemie ustrnulo.
Chudoba a sociální nejistoty
Mladé lidi v Česku navíc trápí řada systémových věcí, dobře to jde vidět na vzdělání. Roste počet dětí, které dokončí pouze základní školu, a někdy dokonce ani ji. Situace se navíc liší region od regionu, školu od školy. Výzkumy navíc potvrzují, že na schopnost vzdělávat se má zásadní vliv chudoba, která je v Česku dědičná.
Čtěte také
V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Naposledy to potvrdil obsáhlý výzkum PAQ Research Mapa vzdělávání, který zkoumal nerovnosti a problémy v českém školství napříč regiony, periferiemi – vnitřními i vnějšími. Nejhůře na tom je již tradičně Karlovarský a Ústecký kraj, kde nedokončí ani základní školu až 15 procent žáků.
Právě chudoba a sociální nejistoty mají také zásadní vliv na rodinné zázemí. Je prokázané, že rodiny, které se potýkají se sociálními problémy, musejí se častěji stěhovat, žijí v nejistotě nebo nemají dostatek prostředků, trpí nadměrným stresem. Ten se projevuje právě na dětech. Ti, kteří vyrůstají v rodinách zatížených strachem o finanční zajištění, se hůře soustředí a mají častěji problémy ve škole. Nahrává tomu i to, že vzdělávací instituce zřídkakdy disponují dostatečně silnou sítí odborníků na psychické zdraví dětí a dospívajících. A tak se ani těm, kteří si své problémy uvědomují a mají vůli je řešit, nemusí dostat adekvátní pomoci.
Podpora mladých generací patří k základním kamenům fungující společnosti. Jen v prostředí, které je vůči mladým respektující a pečující a dbá na to, aby se bariéry zmenšovaly, ne násobily, vzniká demokratické podloží pro budování sebevědomých, vzdělaných a aktivních občanů a občanek. Pokud nechceme, aby se část mladých lidí cítila ze společenských procesů vyloučena, musíme brát problémy, kterými si mladí procházejí, vážně. Péče o psychické zdraví patří k hlavním pilířům lidské stability. Nepodceňujme ji u mladých dospělých – ve hře je přece i naše vlastní budoucnost.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
