Apendix vznikl nejméně 32krát
Výběžek slepého střeva je často považován za rudiment bez důležité funkce. Nápadné ale je, že se v evoluci savců objevil celkem 32krát.
O neužitečnosti apendixu neboli červovitého výběžku slepého střeva spekuloval i Charles Darwin. Považoval jej za dědictví po předcích, kteří se živili listy a jejich střeva byla uzpůsobená trávení rostlinné hmoty. Jiní vědci si později uvědomili, že apendix je součástí lymfatického systému a může se tak podílet na obranyschopnosti organismu. Anatomie a výskyt apendixu se navíc liší u různých skupin savců. Rozsáhlou studii na toto téma nyní provedl mezinárodní tým vědců, který pracoval s databází 361 savčích druhů. Apendix se vyskytuje u 50 z nich.
Výsledky studie ukazují, že výskyt apendixu nesouvisí ani se změnami potravy a její fermentací, ani s chováním zvířat nebo anatomií jejich střev. Je také natolik široce rozesetý mezi různými skupinami, že musel v evoluci nezávisle vzniknout nejméně 32krát. Naopak k jeho ztrátě došlo méně než sedmkrát. Společně s výsledky imunologických studií to naznačuje, že Darwin se tentokrát mýlil a apendix s potravou nesouvisí. To, že vznikl tolikrát, také naznačuje, že apendix je pro svého majitele nějak přínosný. Jak, to zatím přesně nevíme. Jednou z teorií však je, že poskytuje bezpečný útulek prospěšným střevním bakteriím.
Zdroj: Comptes Rendus Palevol
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.