Apendix vznikl nejméně 32krát

O neužitečnosti apendixu neboli červovitého výběžku slepého střeva spekuloval i Charles Darwin. Považoval jej za dědictví po předcích, kteří se živili listy a jejich střeva byla uzpůsobená trávení rostlinné hmoty. Jiní vědci si později uvědomili, že apendix je součástí lymfatického systému a může se tak podílet na obranyschopnosti organismu. Anatomie a výskyt apendixu se navíc liší u různých skupin savců. Rozsáhlou studii na toto téma nyní provedl mezinárodní tým vědců, který pracoval s databází 361 savčích druhů. Apendix se vyskytuje u 50 z nich.

Výsledky studie ukazují, že výskyt apendixu nesouvisí ani se změnami potravy a její fermentací, ani s chováním zvířat nebo anatomií jejich střev. Je také natolik široce rozesetý mezi různými skupinami, že musel v evoluci nezávisle vzniknout nejméně 32krát. Naopak k jeho ztrátě došlo méně než sedmkrát. Společně s výsledky imunologických studií to naznačuje, že Darwin se tentokrát mýlil a apendix s potravou nesouvisí. To, že vznikl tolikrát, také naznačuje, že apendix je pro svého majitele nějak přínosný. Jak, to zatím přesně nevíme. Jednou z teorií však je, že poskytuje bezpečný útulek prospěšným střevním bakteriím.

Zdroj: Comptes Rendus Palevol