Antigenní testy a omikron: Bezpříznakový průběh nákazy se odhaluje těžko. Záleží na kvalitě testu

7. leden 2022

Největší audioportál na českém internetu

Test na koronavirus | Foto: Shutterstock

Jak spolehlivé jsou antigenní testy při odhalování omikronu? Poslechněte si Koronafokus Evy Kézrové

Povinné testování na covid-19 ve firmách vrací zpátky možnost sebetestování. Podle stávajícího nařízení mohou antigenní testy provádět jen zdravotníci, od 17. ledna se to ale změní a plošně se mají opět používat ve firmách. Pozitivní výsledek automaticky pošle člověka do pětidenní karantény, a to bez nutnosti potvrzení přesnějším PCR testem. Více o testování uslyšíte v Koronafokusu Evy Kézrové.

Do pětidenní karantény se tak může dostat i člověk, který ale v sobě koronavirus nemá, protože antigenní testy jsou v podstatě orientační a jejich spolehlivost je dána dvěma ukazateli:

Čtěte také

Senzitivita určuje počet správně pozitivních a musí dosahovat alespoň 90 procent. Zatímco specificita udává, v kolika procentech označí antigenní test za pozitivního i člověka, který vir nemá. A tady se požaduje minimálně 97 procent.

Ovšem to platí pro větší virové nálože. Pokud tedy testujeme lidi bezpříznakové, je tam prostor pro nepřesné výsledky. Výhodou ale je, že jsou okamžitě, a to je teď vzhledem k rychlosti šíření varianty omikron důležité.

„Je tu trochu obava, že používání antigenních testů, které mají značnou falešnou pozitivitu a určitou falešnou negativitu, v těch desetitisících vzorků může vést k tomu, že spoustu lidí budeme zbytečně posílat do karantény a další nakažené nepoznáme. Ale to je asi cena, kterou za to musíme platit,“ připouští biochemik Jan Konvalinka. 

Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz. Ve vysílání na ně odpovíme.

Oproti loňskému jaru ale ministerstvo zdravotnictví zpřísnilo kritéria pro laické použití antigenních testů. Už neexistují výjimky a všechny musí projít certifikací a být opatřeny certifikační značkou CE, tedy, že splňují zmíněná kritéria.

A co omikron?

Nová varianta koronaviru omikron je nakažlivější a od dříve dominantní varianty delta se poměrně dost liší i svou strukturou. To by mohlo komplikovat použití antigenních testů. Studie na toto téma zatím nejsou k dispozici.

Obecně platí, že záleží na množství viru, který v sobě testovaný má. Čím je ho více, tím snazší je odhalení antigenním testem. 

Čtěte také

Vypadá to, že omikron, který je často bezpříznakový, je těmito testy hůře identifikovatelný. Zjistila to například brněnská laboratoř Elisabeth Pharmacon. Ta několik desítek vzorků – podle PCR pozitivních na omikron – analyzovala i antigenními testy a ty zachytily pouze třetinu z nich.

„Pokud bychom všechny omikron pozitivní testovali antigenně, tak bychom zachytili jen každého třetího,“ potvrzuje ředitel laboratoře Omar Šerý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Všechno ale závisí i na citlivosti testů a především konkrétní virové náloži. A i proto se ve firmách bude testovat dvakrát týdně, protože pravidelným testováním se dají odchytit nové případy.

Poslechněte si celý Koronafokus Evy Kézrové.

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.

autor: Eva Kézrová

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.