Americký pokles chce vyrovnat Evropa

Ministři celkem z 25ti států obou kontinentů se sešli stranou evropské pozornosti v japonském přístavním městě Kobe, aby jednali o celé řadě hospodářských otázek, zejména v souvislosti s obnovením růstu v jihovýchodní Asii a v Evropě a také, jak už řečeno, s obavami, zda se Spojeným státům podaří uřídit nynější zpomalení tak, aby skončilo tzv měkkým přistáním.

Pro Evropskou unii, která byla patřičně na závěr jednání "zviditelněna" společným vystoupením ministrů financí Německa a Francie Eichla a Fabia v Tokiu, ve kterém zdůraznili obnovení evropského růstu a hlavně opětné posilování společné evropské měny euro, nyní, od Nového roku, s Řeckem už měny dvanácti členských zemí, to bylo zvlášť důležité. Už také zejména pro uklidnění japonských investorů, kterým zeslábnutí eura o 26% od zavedení před dvěma roky a tedy nevýnosnost eurobondů, zjevně dělaly značné starosti. Oba ministři poukázali na to, že euro už nějaký čas jde opět nahoru a mohlo by během příštích týdnů, či několika málo měsíců dosáhnout opět parity s dolarem, že se stává opravdu další světovou měnou bankovních rezerv, že evropská centrální banka stále více zprůhledňuje své hospodaření a hlavně, že růst eura je známkou důvěry v souvislosti s obnovou hospodářského růstu v Evropě a to i přes nepříznivý nárůst světových cen ropy. Euro je sice nyní stále ještě o 18% slabší než při zrodu před dvěma roky, avšak co se týče evropského růstu, zdá se, že ministři měli pravdu, i když tento růst zatím není nijak převratný a není jasné, zda vydrží, i když inflace je zjevně opravdu pod kontrolou. V porovnání s americkou ekonomikou, které musel její centrální bankéř Greenspan pomoci nedávným půlprocentním snížením úrokových měr, Evropa prý zatím podobný stimulus nepotřebuje.

Poněkud hůře je na tom stále Japonsko, které - coby druhá nejsilnější světová ekonomika - by mělo Asii dále vyvádět z finanční krize, která tak nepříznivě zasáhla před třemi léty, že některé země se z ní ještě vzpamatovávají. Japonsko ovšem na konferenci ASEM přiznalo, že jeho ekonomika se v posledních letech ne a ne dobrat potřebného oživení i přes mnohé vládní pokusy a sám ministr financí a expremiér Mijazawa přiznal, že tento rok bude spíše rokem Evropy a nikoli Japonska. O tom, jak pravdivé je jeho konstatování, svědčí i nejnovější hodnocení japonského Centra pro ekonomické výzkumy, ve kterém Japonsko kleslo ze třetího na 16té místo ve světě, co se týče hospodářské konkurenceschopnosti. Žebříček stále vedou Spojené státy, následované Singapůrem, Holandskem, Finskem a Hongkongem. Finsko se pro zajímavost posunulo na čtvrté místo z místa devátého v roce 1990.

Co lze také považovat za velmi důležité, je výzva obsažená v závěrečném komuniké ministrů ASEM, aby vlády a centrální banky rozvíjejících se ekonomik spíše spravovaly své země opatrně prostřednictvím tzv řízených plovoucích měnových kurzových režimů vůči koši měn hlavních obchodních partnerů, než aby se nyní v době rychlého přelévání mezinárodních kapitálových toků vystavily rizikům další krize, i když na to, jaký konkrétní režim je vhodný, neexistuje žádný všeobecně platný recept. Varování ASEM v komuniké také obsahuje toto zdůraznění: "Zkušenosti posledních let naznačují, že státy jsou nyní vystaveny mnohem většímu riziku finanční krize, jestliže si vyberou kurzovní režim, ale nepodpoří jej koherentní a vhodnou makroekonomickou a strukturální politikou". A to ovšem platí i pro nejpokročilejší kandidátské země unie, včetně České republiky.

ČRo 6 / RSE 15. ledna 2001 rse@cro.cz