Americké základny
Určitě je pouhou shodou okolností, že se u nás diskuse o zřízení amerických základen rozproudila zrovna v době, kdy v rámci oslav osvobození Plzně americkou armádou příznivci vojenské historie předvádějí vozidla - veterány upomínající ke druhé světové válce. Kdyby tenkrát Američané nezůstali v Plzni a osvobodili Prahu, třeba by pak Československo neskončilo v ruské sféře vlivu a místo ruských raket by u nás byly instalovány, podobně jako později v Německu, Perschingy.
Poválečné uspořádání Evropy si ovšem vítězné velmoci domluvily tak, že Američanům připadlo Německo a my jsme skončili na východě. Na tom se nic nezměnilo ani v roce šedesát osm, kdy Pražské jaro skončilo ruskou okupací. Američané vzali ruskou invazi, o které byli informováni předem, na vědomí. Když po roce osmdesát devět Rusové ztratili kontrolu nad východní Evropou a rozloučili jsme se s posledním vojákem okupační armády, orientovala se naše zahraniční politika směrem k NATO a Evropské unii. V NATO jsme a v unii bychom měli být do roka. Přesto máme zase problém. Američany dnes rozčiluje německý pacifismus, navíc, zdá se, soudí, že by jejich raketám prospělo, kdyby byly umístěny východněji.
Mít u nás americké základny by byl dobrý byznys, ale kdybychom na něj kývli, znechutili bychom Němce, kteří na americké vojenské přítomnosti vydělávali dosud. A Německo je náš největší obchodní partner. Politická reprezentace je v otázce americké vojenské přítomnosti v Česku zjevně rozpolcená. Správně politici učiní, když se na názor zeptají občanů. Stačí uvést výhody a nevýhody a my se rádi vyjádříme, zda u nás americké vojenské základny chceme, anebo ne. Rozhodovat o nás bez nás dnes není proč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka