Americké rakety

20. červenec 2006

Myšlenka poskytnout Američanům parcelu na protiraketovou základnu má i své stoupence. Především jde o vojáky, kteří mají kladný vztah ke zbraním v popisu práce, a pak to jsou lidé, zastávající názor, že Spojené státy jsou garantem svobody a demokracie ve světě. Pro zmíněné sympatizanty věc stojí tak, že pokud u nás Američané rakety chtějí mít, vědí asi proč, a není tedy co řešit. Už první rychlý průzkum veřejného mínění ovšem naznačil, že výrazná většina občanů u nás Američany s jejich raketami nechce. Mají pro to vesměs velice obyčejné důvody.

Například strach, že pokud se něco semele, budou terčem útoku, anebo podezření, že se zde něco chystá za jejich zády, aniž by pořádně věděli co. Nedostatek informací má za hlavní příčinu nesouhlasu veřejnosti i americký velvyslanec. Nedostatek informací má ovšem také své příčiny. Tou hlavní je fakt, že vojáci milují tajnosti a zveřejní jenom to, co se už stejně ví. Důvodem neinformovanosti ale bude i tušení politiků, že s raketami u veřejnosti narazí.

Rádi by se s Američany na základnách domluvili už proto, že jim je nepříjemné dát spřátelené velmoci košem. Za občany, o kterých předpokládají, že budou proti, se stydí, nicméně jsou to voliči, které není radno naštvat. A tak o základnách zákulisně jednají, předvádějí americkým expertům vojenské újezdy a současně se směrem k občanům tváří, jako by se nic podstatného nedělo. Když si pak občan v novinách přečte, že už je skoro ruka v rukávu, mlží politici o pracovních příležitostech anebo o tom, že nemusí jít o rakety, ale třeba jen o radary. Na raketové základny by si občan nakonec zvykl. Na to, že je brán za pitomce, je ale mimořádně citlivý.

autor: iho
Spustit audio