Alternativní energie na Měsíci
V souvislosti s přípravou stavby trvalé základny na Měsíci se americká kosmická agentura NASA zabývá i problémem jejího zásobování energií. Budoucí obyvatelé přirozeného satelitu Země budou mít oproti pozemšťanům jednu velkou výhodu: podmínky na povrchu nabízejí prakticky neomezené množství slunečního záření. Fotovoltaické články proto budou hrát při osidlování Měsíce stěžejní roli. Ale nejen to - NASA předpokládá, že jednou se pro Měsíčňany stanou i výhodným vývozním artiklem.
Fotovoltaické sluneční panely nastoupily cestu do vesmíru v roce 1957 na americkém satelitu Vanguard. Dosud nejvýkonnější jednotka pracovala na ruské stanici Mir s maximálním výkonem 40 kW. Zatímco panely Vanguardu měly účinnost okolo pěti procent, dnešní křemíkové články na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) mají účinnost 14,5 procenta. V laboratořích však NASA zkoumá články z galiumarsenidu (GaAs) s účinností 30 procent. Pro kosmické výpravy je důležitá možnost připravit dostatečně trvanlivé tenké vrstvy GaAs, kterými půjde pokrýt elastické fólie. Tak vzniknou panely, které budou mimořádně lehké a současně velmi rozměrné.
Odborníci z NASA předpokládají, že rozvinutí dvou takových solárních plachet bude jednou z prvních operací po založení lunární základny. Jedna bude směřovat k západu a druhá k východu, takže stanice bude mít dostatek elektrické energie po celý lunární den. Přebytky poslouží pro elektrolýzu vody, například odpadové. Z takto vzniklého vodíku a kyslíku se pak bude během lunární noci v palivových článcích vyrábět elektrický proud. Podmínky na Měsíci totiž značně usnadňují skladování plynů v kapalném stavu. Podobný systém ve zmenšené podobě bude také součástí všech dopravních prostředků na Měsíci.
Nechybí ale ani návrhy, které počítají s osvětlováním základny během lunární noci. K tomu by mohly posloužit lesklé plachty nebo lasery na vhodné oběžné dráze. Světlo by bylo dostatečné i pro činnost fotovoltaických panelů stanice.
Pracovníci z NASA předpokládají, že zdaleka ne všechny fotovoltaické panely bude nutné na Měsíc dovážet ze Země. Křemík je ve formě oxidů a dalších sloučenin jeden z nejhojnějších prvků v lunárním regolitu. Díky dostatku sluneční energie budou osadníci z hornin dobývat kyslík a z "odpadního" křemíku brzy začnou vyrábět také solární články. Ty se patrně později stanou prvním vývozním artiklem měsíčních kolonií. Významný "proexportní faktor" představuje nízká přitažlivost Měsíce, která usnadní expedici vyrobeného zboží.
Zbytek už vypadá spíš jako sci-fi: orbitální loděnice stavějící na oběžné dráze kolem Měsíce z takto získaného materiálu kosmické lodě, sondy i solární elektrárny, které se odtud budou rozlétat do všech koutů sluneční soustavy.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
