Alter Eko: Čtvrtstoletí české ekonomiky očima zahraničních insiderů

Colantoni: Češi by si měli více užívat života

„Pracovní trh dozná v příštích dvaceti letech zásadní proměny. V některých evropských zemích bude realitou základní mzda pro každého a globální nezaměstnanost bude kolem 20 procent,“ říká Andrea Colantoni, Country Manager náborářské společnosti Hudson. Toho do debaty nad český pracovním trhem pozval ředitel personálně poradenské firmy Hays pro ČR Ladislav Kučera.

Špičkový headhunter Colantoni v Česku působí od devadesátých let a tvrdí, že Česko je velmi atraktivní pro zahraniční manažery. Zatímco ti jej hodnotí jako dobré místo pro život, sami Češi si podle něj paradoxně své země moc neváží. Ve srovnání s Italy vnímá velký pesimismus a doporučuje, aby se lidé i podnikatelé více uvolnili.

Zatím mají totiž Češi nejen při podnikání tendenci hledat ideální stav a toho se pak držet a nepokračovat dále. Přesto se podle něj v budoucnu český průmysl vyvine v ten s vysokou přidanou hodnotou a vymizí tzv. montovny, i když nyní jsou pro českou ekonomiku zásadní. 

Mounajjed: Zubař placený pouze pojišťovnou je utopie

Host emeritního rektora VŠE Richarda Hindlse pochází z česko-syrské rodiny. Radek Mounajjed patří do úzké špičky české stomatologie. V roce 2000 v Hradci Králové založil a dosud úspěšně vede soukromou kliniku D.C.M a byl mimo jiné prvním českým stomatologem, který přednášel na Harvardu.

Přesto říká, že neustále naráží na to, že ho Češi vnímají jako cizince. „Když se v Sýrii naučíte jazyk a styl života, tak vás budou brát jako jednoho z nich. V Čechách se mne stále ptají, jestli se mi tady líbí a nechtěl bych se vrátit domů, ale já jsem doma tady.“

Fungování praxe pouze na zdravotní pojištění považuje za utopii především kvůli vysokým nákladům na vybavení. Aktuální problém s nedostatkem stomatologů v regionech tak podle něj dotace nevyřeší. Česká stomatologie se ale stále zkvalitňuje především v přístupu k pacientovi.

Jonáš: Kuponová privatizace byla naivní

„Kuponová privatizace byla o rozdávání pasiv, byla naivní a primitivní a měla řadu negativních vedlejších dopadů. Pohrdání právem mne uráželo od začátku,“ říká investiční bankéř Ondřej Jonáš, který vystudoval a působil řadu let v USA.

Divoká léta československého a českého kapitalismu podle něj výrazně přispěla spolu se špatnou vymahatelností finančních závazků k tomu, že stále nedůvěřujeme finančním nástrojům. Politici podle něj zanedbávají český finanční sektor, přestože má potenciál zaujmout. Jako jeden z příkladů uvádí pražskou burzu cenných papírů. Zatímco tu vídeňskou a varšavskou politici systematicky podporují, tak u nás nemá podporu žádnou, přestože by kvůli koruně mohla být zajímavá.

To prý dokazují i americké mediální skupiny, které se zajímají o evropské trhy. Finančnímu sektoru podle něj nebude nikdy věřit celá generace se zkušeností z devadesátých let a praktiky současných poradenských společností, kdy jim jde především o vlastní zisk, ohrožují důvěru další generace. 

Randák: vymahatelnost práva je téměř nulová

Zatímco partner forenzní agentury Surveilligence Jan Lálka vidí významný vliv na rozmach finanční kriminality v netransparentních podnikatelských skupinách, které podle něj prakticky ovládly ekonomiku, tak člen správní rady nadačního fondu proti korupci Karel Randák vidí zásadní vliv opoziční smlouvy a následného tolerančního patentu.

„V podstatě si dvě vládnoucí strany rozdělily státní správu a vlivné podniky,“ říká Karel Randák. Kriminalita bílých límečků tu podle něj byla od začátku, přičemž zvýhodněni byli lidé, kteří za minulého režimu pracovali v institucích, jako byly podniky zahraničního obchodu.

Především medializované případy, kdy se zjevné podvody a korupci nedaří potrestat, mají zásadní vliv na přístup společnosti k finanční kriminalitě. „Pochopitelně to na běžného občana má katastrofální a demoralizující vliv. Jako příklad se dá uvést kauza exposlance Ratha. Vymahatelnost práva je téměř nulová,“ dodává Karel Randák