Alexandr Mitrofanov: Z Kremlu se čím dál víc šíří velikášství na úkor jiných
Bylo by to legrační, kdyby to nebylo tak smutné. Mám na mysli frašku, která se odehrála kolem dodávek ruské vakcíny Sputnik V na Slovensko. Už se psalo, že partyzánské počínání premiéra Igora Matoviče při objednání této vakcíny bez dohody s koaličními partnery vyústilo ve vládní krizi a Matoviče nakonec stálo křeslo premiéra. Závěr ale byl jako z Gogola.
Nejdříve na Slovensku zjistili, že Sputnik, který jim poslali z Ruska, není ten Sputnik, který tak chválilo x autorů s ruskými jmény v časopisu Lancet. Když se to zveřejnilo, obvinili výrobci Sputniku slovenskou stranu, že šíří fejky, a prohlásili, že očekávají další fejky od „nepřátel Sputniku V na Slovensku“.
Čtěte také
Zároveň Tisková agentura Sovětského svazu, což je hlavní informační agentura Ruské federace, zveřejnila Matovičovo prohlášení, že použití Sputniku na Slovensku brání jakési nejmenované vlivné síly. Následně se slovenský expremiér a současný ministr financí vydal do Moskvy, kde, obrazně řečeno, dostal Sputnikem přes obličej. Ruská strana obvinila Slovensko, že si nechalo dodanou vakcínu otestovat v nesprávné laboratoři, a naléhavě požádala o navracení Sputniku zpět do vlasti.
Gogol, kdyby žil, by z toho mohl udělat remake Mrtvých duší s názvem Mrtvý Sputnik. Kreml se ale rozčiluje nejspíše autenticky. Slovensko (a také Česko či podobně velké postkomunistické státy) vnímá tak, jako někdejší otrokáři vnímali své otroky. Hněv, který je zachvátí v případě, že se otrok nespokojí s tím, co mu bylo hozeno, je opravdový.
Mezi lidmi už není nic společného
Tento projev kremelského velikášství odneslo v kauze Sputnik V Slovensko. Mnohem těžší následky může mít stejný jev v případě možné války Ruska proti Ukrajině, o které se neustále mluví v ruském mediálním prostoru jako o věci, která je na spadnutí.
Čtěte také
Mentalita kremelských vůdců ale samostatnou a svobodnou, natož západně orientovanou Ukrajinu jednoduše není s to obsáhnout. Pro ně jde o jejich teritorium, které je mimo hranice Ruska nedopatřením, které je třeba napravit, klidně i vojenskou silou.
V samotném Rusku odnášejí kremelské velikášství momentálně nejvíce lidé, kteří s ním nesouhlasí. A z těchto lidí je to především Alexej Navalnyj, jehož zdravotní stav v lágru se horší, ale nedostává adekvátní léčbu.
Petrohradský publicista Alexandr Něvzorov si v poslední době nebere vůči stavu ruské společnosti žádné servítky. Ve středu prohlásil: „Vidíme, že se země rozpadla na politické kmeny, které se navzájem nenávidí, kdy mezi lidmi už není nic společného kromě vzájemného zájmu o skalpy a kdy se smrt nebo neštěstí člověka z jiného politického kmene slaví jako mimořádně šťastná událost.“
V takové zemi prochází vůdcům velikášství nejen bez odporu, ale často za potlesku.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
