Alexandr Mitrofanov: Volby ukážou, zda převáží svoboda, či strach
Před řadou různých voleb včetně voleb sněmovních a nové volby hlavy státu se zřetelně vyprofilovaly dva proudy, které budou soutěžit o moc. Zcela čerstvě se to ukázalo na následujícím příkladu.
Prezident Miloš Zeman přišel s návrhem zestátnit Českou televizi, protože podle něho jde o hlásnou troubu TOP 09. ČT zveřejnila statistiku, z níž vyplývá, že tento názor se naprosto míjí s realitou. To je ovšem u prezidenta obvyklé, že se s fakty neunavuje.
K návrhu zestátnit veřejnoprávní televizi se hned přidal šéf ANO Andrej Babiš. Zeman i Babiš argumentují také tím, že obyčejní občané budou zbaveni břemene poplatků, které na sebe vezme stát.
Stát by ovšem na sebe vzal i řízení televize potažmo rozhlasu tak, že by odstranil mnohost stanovisek, která odrážejí různé názory ve společnosti. Nahradil by je jednotným výkladem vyhovujícím postojům mocenské špičky.
Politický naturel Zemana a Babiše je autoritářský. Tento model jim musí připadat jako ideální pro další šíření jejich moci, které prosazují v tandemu, jehož cílem je další setrvání Zemana na Hradě a Babiš nově v křesle premiéra.
Praxi státní televize lze nejlépe sledovat v Rusku, kde hlavní kanály bezprostředně ovlivňuje Kreml a o různosti názorů nemůže být řeč. Proti této koncepci, což znamená, že také proti politice prosazované Zemanem a Babišem, neprodleně vystoupil premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Upozornil, že podobné plány na zavedení jednoty názorů ohrozí svobodu projevu.
Touha po svobodě nebo osvědčené strachy
Karty jsou rozdány už dávno, na této kauze se dobře projevila jejich hodnota. Na jedné straně stojí lidé, kteří jsou připraveni obětovat liberální demokracii svým osobním politickým cílům.
V případě hlavy státu se jako nástroj používá přímé šíření kremelského vidění světa a tamních vzorů. Andrej Babiš nedává najevo podobnou příchylnost, ale otevřeně vyznává model korporativního státu, který je s liberální demokracií neslučitelný.
Proti nim a jejich voličům, kteří buď touží po modernější podobě autoritářského systému, anebo mají v plánu najít si v novém nedemokratickém modelu dobře hodnocené místo, stojí zastánci liberální demokracie.
V den výročí osvobození od fašismu, ideologie, která rovněž využívala model korporativního státu, vyzval Sobotka demokraty ke spojení sil v tomto boji nehledě na to, zda mají levicové, nebo pravicové názory. Důležitější je neprohrát s těmi, kteří, když jsou u moci, tento rozdíl obvykle ruší a nahrazují ho osobním vládnutím.
Nedemokratická část společnosti má v jedné věci psychologickou výhodu. Na rozdíl od demokratů jsou lidé zmíněného typu po převzetí moci vůči svým odpůrcům nelítostní. Příklady, od znemožnění veřejné činnosti přes věznění až po vraždění, opět vidíme v dnešním Rusku.
Proto se mnozí možná budou bát postavit se, byť anonymně s volebním lístkem v ruce, proti politikům, od nichž čekají totéž v Česku. U volebních uren se nakonec pozná, co převáží: zda touha po momentálně ohrožené svobodě, anebo staré osvědčené strachy.
Autor je komentátorem deníku Právo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
