Alexandr Mitrofanov: Víření prazvláštních ptáků

10. duben 2014

Maďarský nacionalista z Jobbiku přišel včera na jednání Rady Evropy v tričku s velkým nápisem. Jeho smysl byl následující: Krym je ruský a Podkarpatská Rus je maďarská. Když v rozpravě promluvil, řekl, že „Podkarpatská Rus se vrátí Maďarsku, protože Maďarsku patří v souladu s mezinárodním právem.“ A Ukrajina je prý umělý stát.

Minulý víkend proběhly v Maďarsku parlamentní volby. Jobbik, který hlásá tyto myšlenky a s nimi různé druhy xenofobie, byl třetí. Získal 20,54 procenta hlasů, což je v porovnání s předchozími volbami před čtyřmi lety nárůst o 3,87 procenta. Šiky stoupenců Jobbiku mohly slavit. Se svými nároky se neomezují pouze na domácí scénu.

Svědkové vystoupení maďarského nacionalisty napsali, že jeho požadavkům tleskala delegace, která jinak ten den od lidí z různých zemí převážně dostávala studenou sprchu. Byli to zástupci Ruské federace. O den později Radu Evropy demonstrativně opustili, protože jim do konce roku sebrala hlasovací právo v reakci na agresivní počínání Ruska na Krymu a v souvislosti s ukrajinskou krizí.

To není náhodné spojenectví. Marine Le Penová, šéfka francouzských nacionalistů, také patří k věrným přátelům kremelské politiky. Ostatně složení takzvaného mezinárodního týmu pozorovatelů během krymského referenda přesně odráželo názorové spektrum Putinových obdivovatelů v Evropě. I dva čeští poslanci se tam, jak známo, ocitli. Jeden z Úsvitu, druhý z ANO.

Je těžké nehledat v této stranické příslušnosti jistou zákonitost. Nejde jen o to, že oba, Milan Šarapatka za Úsvit a Stanislav Berkovec za ANO, se vyjadřovali zcela v duchu kremelské propagandy. Nemusí to přece znamenat, že je někdo naočkoval, aby takto mluvili. Úplně postačí originální limity vnímání a znalostí. Jedná se o celkový postoj těchto politických subjektů.

Známý, který sleduje ruskou mediální scénu v Česku, mi vyprávěl, jak se prudce změnil vztah těchto médií, která jsou proputinovská, k Tomiu Okamurovi. Před Krymem to byl zloduch, který brojí proti cizincům. Xenofob, kvůli němuž může zesílit rusofobie. Po Krymu? Prý krátké rozpačité mlčení. A pak šikovný tah: Okamura má Rusy rád, s opovržením – a správně! – se vyslovoval k těm odporným Ukrajincům!

Tomio Okamura

I kdyby to byla báchorka, vyznívá věrohodně. Okamura totiž skutečně ani slůvkem nezkritizoval agresivní ruskou politiku. Naopak hlasitě protestoval proti ekonomickým sankcím. Na stejné notě jako Jobbik, byť se spolu zjevně nedomlouvali. Taky nebylo proč, logika je neúprosná sama o sobě.

Andrej Babiš alias ANO se ke krymské krizi vyjádřil jednou. A to na svém twitterovém účtu. Že Rusko je agresor. Týž den byl ale za divných okolností zapsán do listiny Sněmovny jako poslanec, který se zdržel hlasování, v němž dolní komora parlamentu odsoudila ruskou politiku vůči Ukrajině. Prý odešel a kartu zapomněl v zařízení.

Že se nám po celé Evropě slétají prazvláštní ptáci, to už víme. Kéž nezaspíme okamžik, až se budou měnit v Hitchcockovy tvory.

Autor je komentátorem deníku Právo.

autoři: ami , Alexandr Mitrofanov
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.