Alexandr Mitrofanov: Léčit nelze, nechat na pozorování

Tento příběh nutí člověka zapátrat v paměti, zda někdy nepodlehl stereotypu odbornosti, které sám nerozumí. A jestli je možné se vyhnout podobným trapným selháním.

Postup se zdá být poměrně snadný. Chtělo by to najít skutečné experty a těm pak věřit. Ale jak poznám, že ten který odborník je pravý a jiný si na odbornost pouze hraje? Tak uplatním časové měřítko. Mám-li možnost, budu ty jedince sledovat kontinuálně a průběžně vyhodnocovat, jak se chovají.

Jenže půjde-li o ryze profesionální záležitost, jak se dozvím, že ten odporný chlap s malýma očima a písklavým hlasem, který mi tolik leze na nervy svým povýšeným tónem, je ve skutečnosti kapacita v oboru? Je to sázka do loterie a systematičnost mi to neulehčí.

Jsou ale chvíle, kdy to půjde i laikovi. To se vlastně už stalo. Například se vztahem veřejnosti k nedávno zvolenému prezidentovi. Podle sociologů se od něj odvrátila i část jeho příznivců. Příliš prudce rozepnul kabát ušitý z rozmáchlých gest a siláckých slov. To, co vykouklo, znechutilo dokonce bývalé stoupence.

Stejně tak nepotřebujeme odbornost, snad kromě sociální inteligence, máme-li posoudit projevy některých nových poslanců. Tomiu Okamurovi se musí nechat, že na obrazovce teď mává rukama ze všech nejvíce.

Není ani možné pochybovat o existenci lidí, kteří jeho slova a posunky hltají, drží mu palce a uvádějí se při jeho vystoupeních do téhož stavu totální naštvanosti na všechny kolem, do jakého pokaždé přepíná sám Okamura.

Jde proti Evropské unii, proti právům cizinců u nás a čerstvě dnes dopoledne i proti parlamentním způsobům práce, kdy se musí kritika soupeře nutně doplňovat organizačními dohodami o rozdělení funkcí, bez nichž by dolní komora nebyla schopna provozu.

Okamura je se svým papiňákovým odmítáním parlamentarismu dědicem tradic, které založil V. I. Lenin. Současní čeští a moravští komunisté vedle něj vypadají jako pravicoví úchylkáři. To všechno ale nevíme ode dneška.

Dnes nově předvedl mávání rukama předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Plnou vahou své funkce prohlásil, že se mu Okamurův projev líbil. Faltýnek je jedna z postav budoucí vládní koalice. Pojďme mu koukat na ruce. Koukejme o to pozorněji, že k leninskému pojetí parlamentu jako žvanírny se už dříve přihlásil šéf ANO Andrej Babiš.

Máme to přitom svízelnější než v Jihoafrické republice. Tamní pochybný tlumočník totiž řekl, že zrovna v tu chvíli, kdy stál na pódiu, dostal záchvat schizofrenie. Začal prý v hlavě slyšet hlasy a podlehl halucinacím.

Naši gestikulující jedinci jsou normální. Léčit se to nedá. Jen nechat na pozorování.

Autor je komentátorem deníku Právo.