Aktuality z Německa
Dvě zprávy zaujaly o víkendu německou veřejnost. Jedna dobrá, jedna špatná.
Tak nejprve ta dobrá. Občané se nemusí bát, že nastane chaos v dopravě, nebudou odváženy odpadky, doručovaná pošta. Po maratónském jednání se dohodli v Postupimi zaměstnavatelé, v tomto případě představitelé státu, spolkových zemí a měst a obcí svazu zaměstnanců ve službách - ver.di, na novém platebním tarifu. Požadavek odborů jako původně formuloval předseda ve.rdi Frank Bsirske a tehdy ihned odmítli zaměstnavatelé, aby platy a mzdy stouply nejméně o tři procenta, byl splněn.
Ovšem skutečnost přesto vyhlíží poněkud jinak, což nemění nic na spokojenost i odborářů a nakonec i zaměstnavatelů. Od letošního ledna dostanou zaměstnanci vyšší plat a mzdy o dvě celé čtyři desetiny procenta a od prvního ledna roku 2004 o dalších šest desetin procenta. K tomu pak přibude jednorázově sedm a půl procent z platu, na západě však nanejvýše dvě stě šestnáct, na východě pak sto devadesát šest euro.
Do konce roku 2007 budou platy na východě na stejné úrovni, jako v západní části Spolkové republiky. Vysoké platy pak ale až v roce 2009. Zvětší se však i pracovní doba. Pracovat se bude v roce o jeden den navíc. Dohoda je tedy jakýmsi kompromisem, který prý v podstatě poškozuje o něco více zaměstnavatele a je menším přínosem, než se čekalo, pro zaměstnance. To se nelíbí především některým východoněmeckým spolkovým zemím, jejichž pokladny jsou téměř prázdné.
Proto už Sasko-Anhaltsko, Durynsko a Sasko oznámily, že vytvoří vlastní tarifní celky a budou jednat samostatně o úpravě mezd a platů s ve.rdi. A Berlín, který je zadlužen miliardovými částkami, dokonce z tarifního svazku zcela vystoupil a zástupci Senátu prohlásili, že berlínští zaměstnanci veřejných služeb nedostanou přidáno ani cent, na což odbory pohrozily v Berlíně generální stávkou.
Tu špatnou zprávu vydal Spolkový úřad práce v Norimberku. Jeho prezident Florian Gerster oznámil, že ve Spolkové republice stoupla do začátku ledna nezaměstnanost na nejvyšší stav za posledních pět roků. Bez práce jsou čtyři miliony dvě stě dvacet pět tisíc osob, což je o dvě stě šestnáct tisíc více, než v tutéž dobu před rokem. Podle Gerstera na růstu nezaměstnanosti ve východním Německu je procentuálně s osmi celými dvěma desetinami procenty více než dvakrát tak velká, jako na západě, mají vinu jak slabá konjunktura, tak sezonální vlivy.
Ovšem ty budou v důsledku silných mrazů v lednu zřejmě ještě větší. Na východě spolkové republiky je v Meklenbursku téměř každý pátý nezaměstnaný, nejméně nezaměstnaných - patnáct celých devět desetiny procenta - je tam v Durynsku. Na západě je pak na tom stále nejlépe Badensko-Würtembersko, kde je bez práce pět celých osm desetiny procenta a Bavorsko se šesti celými sedmi desetiny procenty, zatímco neslavně vedou Brémy s téměř třinácti procenty nezaměstnaných.
K jobovým zvěstem o růstu počtu nezaměstnaných, procentuálně je v celém Německu bez práce deset celých jedna desetiny procenta, přicházejí informace německých ekonomických ústavů. Signalizují pro letošní rok pět menší hospodářský růst, než s jakým počítala spolková vláda. Zatímco ta původně počítala s nárůstem o jedno a půl procenta a nyní prý slevila na jedno procento, domnívá se Německý ústav hospodářského výzkumu v Hamburku, že nárůst bude činit pouze šest desetiny procenta.
Nepřekvapuje, že za těchto okolností mluvčí opozičních křesťanských demokratů v ekonomických otázkách, místopředseda poslanecké frakce CDU Friedrich Merz, poněkud škodolibě připomněl spolkovému kancléři Gerhardu Schröderovi jeho nesplněný slib, že sníží počet nezaměstnaných nanejvýše na tři a půl milionu lidí. Zatím, co se obyvatelé spolkové republiky radují z odvrácené celoněmecké stávky zaměstnanců služeb, je už na obzoru hrozba další stávky.
Už třiadvacet lékařských svazů vyzvalo své členy, aby od dvacátého druhé začali pracovat takzvaně podle předpisů. Lékaři povedou dlouhé rozhovory s nemocnými, budou předepisovat pouze nejnutnější léky, jeden den v týdnu nebudou ordinovat. V některých městech bude mít střídavě službu vždy pouze polovina odborných lékařů. Službu podle předpisů připravují také lékaři v nemocnicích, kteří si stěžují především na velké přesčasy. Proto musí počítat pacienti, jejichž zdravotní stav to připustí, s delší čekací dobou.
Důvodem rozhořčení lékařů je, že spolková ministryně zdravotnictví Ulla Schmidtová požaduje, aby se tento rok nezvyšovaly honoráře lékařů a aby lékaři ušetřili značné částky tím, že budou předpisovat jen levné léky. A ministryně už také oznámila, že těm lékařům, kteří by svou práci podle předpisů ohrozili zdraví, stát odebere povolení k výkonu lékařského povolání.
Poté, co Spolkový ústavní soud v Karlsruhe zrušil na základě žaloby spolkových zemí s křesťansko-demokratickou většinou nový imigrační zákon, hodlá ho nyní spolková vláda předložit opět k hlasování ve spolkovém sněmu. Zákon by neměl být příliš pozměněn, ale sociálně demokratičtí zemští ministerští předsedové navrhují, aby bylo podstatně omezeno především přistěhování občanů německého původu ze zemí bývalého Sovětského Svazu.
Podle názoru těchto zemských vlád o vystěhování do spolkové republiky žádají stále více lidé, kteří žádný německý původ nemají a chtějí pouze zlepšit své hospodářské poměry. Podle dolnosaského ministerského předsedy Sigmara Gabriela by se tak měl každý, kdo žádá o vystěhování do Německa, podrobit zkoušce z německého jazyka. Jen ten, kdo ji složí, by se pak mohl do Spolkové republiky přistěhovat.
A dolnosaský zemský ministr vnitra Heiner Bartling uvedl, že doposud se ze zemí bývalého Sovětského Svazu přestěhovává do Německa ročně na sto tisíc osob, což je příliš mnoho. Dalších deset tisíc vystěhovalců německého původu ročně tak přichází z Polska a z Rumunska. Požadavek spolkových zemí snížit počet přistěhovalců se opírá také o rozhodnutí Vrchního správního soudu spolkové země Badensko-Würtembersko, který rozhodl, že se každý přistěhovalec, který tvrdí, že je německého původu, musí podrobit zkoušce z německého jazyka.
A pověřenec spolkové vlády pro přistěhovalce, sociálně demokratický poslanec Jochen Welt potvrdil, že pouze pětina přistěhovalců německého původu ze zemí bývalého Sovětského Svazu ovládá němčinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.