Aktivista: Proč stavíme pomníky cizím lidem, když máme vlastní hrdiny?

9. září 2015
Náměstí Interbrigády, Koněvův pomník

Prahou 6 otřásá jeden z řady nekončících sporů o sochu vztyčenou za minulého režimu. Radnice chce pomník sovětského maršála Koněva v Dejvicích doplnit cedulí, které připomene stinné stránky jeho vojenského a politického působení.

Podle komunistického klubu se jedná o účelové překrucování historie, podle vedení městské části naopak o nápravu zatím pokřiveného pohledu. Jsou zde i zastupitelé Konzervativního klubu, kteří usilují rovnou o odstranění pomníku.

„Jde o symbol osvobození Prahy, obecně kácet sochy není dobrý sport,“ řekl v pořadu Pro a proti zastupitel Prahy 6 a poslanec za KSČM Jiří Dolejš.

Podle něj na osvobození České republiky měla klíčový podíl Rudá armáda a maršál Koněv jako jeden z vrchních velitelů této armády se stal jejím symbolem.

„Role Rudé armády na porážce fašistické armády je jasná, to není žádná lež, a to spojení s dalšími událostmi nechť je součástí historické debaty, ale nepatří k debatě o tomto pomníku,“ tvrdí komunista.

Argumenty o demarkačních liniích, které ovlivňovaly postup amerických i německých vojsk považuje Dolejš za nepodstatné.

„Určení demarkační linie mezi západními spojenci a Rudou armádou nebyl jen vojenský akt, ale i geopolitický. Bylo to ale rozhodnutí na úrovni zástupců obou stran, bylo respektováno, a nemyslím si, že nějakým způsobem ovlivnilo výsledky konfliktu a počet padlých,“ soudí komunista.


Dolejš: „Kromě názoru KSČM je zde i názor občanů, a ti podepisují petice. Jedna z nich je zaměřena nejen proti odstranění tohoto pomníku, ale i proti zkreslování historie, a já si myslím, že zvláště ta novodobá se zkresluje velmi často. Maršál Koněv se sice podílel na potlačení maďarského povstání, na stavbě Berlínské zdi i na šedesátém osmém v Československu, a to je téma na debatu historiků i veřejnosti, ale nesnižuje to význam osvobození Československa a Prahy.“

Bývalý zastupitel Prahy 6 z Konzervativního klubu Ivan Mašek má jasno. „Nejedná se o pomník historické pravdě, ale součást dlouhodobé komunistické lži.“


Mašek: „Praha se prostě osvobodila sama, když už, tak za pomoci ruské osvobozenecké armády, což byli Vlasovci. Padlých českých vlastenců bylo kolem 1600, Vlasovců přes 300 a padlých sovětských vojáků v Praze bylo maximálně 30. Je nesmysl, aby jejich symbol zastupoval Povstání, když v tom je 1600 padlých Čechů. Proč stavíme pomníky cizím lidem, když máme vlastní hrdiny? … Pomník byl postaven komunisty v roce 1980 proto, aby snižovali národní sebevědomí a zvyšovali závislost na Rusku, které tenkrát bylo naší okupační mocností.“

Zvláště mu vadí snižování významu Pražského povstání, nadhodnocování významu Rudé armády v květnu 1945 v Praze, což je „lží krvavou, která pomocí tohoto pomníku působí dodnes.“

„Pokud tam má být pomník, měl by to být pomník někoho z povstalců, nejlépe vojenského velitele generála Karla Kutlvašra,“ vyzval aktivista.

Ten připomněl, že Koněvův pomník byl postaven s tím, že se jedná o pomník osvoboditeli Prahy.

„To je evidentní nepravda, protože Praha byla osvobozena už 8. května, kdy byla uzavřena dohoda o kapitulaci s německou armádou. I tento akt byl hned po obsazení Prahy Rudou armádou napadán.“

Důsledky „této krvavé lži“ dopadly i na české vlastence, kteří bojovali v Pražském povstání, připomněl bývalý zastupitel.

„Výsledek byl ten, že po roce 1948 většina těchto hrdinů skončila v kriminále s vysokými tresty nebo doživotím, jako například i generál Kutlvašr,“ konstatoval Ivan Mašek.