Ahmadínežád má silné protikandidáty

Nyní se situace začala obracet. Tři kandidáti, kteří proti Ahmadnežádovi stáli, vůbec nevypadali jako těžcí soupeři, a i když dva z nich jsou považováni za umírněné politiky, reformní tábor zůstával apatický a rozdrobený. Špatná vzpomínka na selhání reformátora Chátamího, který za osm let skoro nic nedokázal, až byl nakonec vystřídán Ahmadínežádem, ještě pořád trvá.

Zastavme se u předního z protikandidátů, Míra Hosejna Musávího. Tento muž vůbec není typickým reformátorem. V 80. letech byl íránským premiérem, ale pak na dvacet let zmizel z politiky. Nyní se znovu objevil, kandiduje na prezidenta, a lidé se rozpomínají, že udržoval íránskou ekonomiku v těžkých letech války s Irákem nad vodou. To ostře kontrastuje s Ahmadínežádovou neschopností udržet alespoň trochu snesitelné hospodářské poměry i v době, kdy barel ropy stál 150 dolarů.

Musáví se neprofiluje jako jednoznačně reformní kandidát, aby nepřišel o hlasy nespokojených konzervativců, ale je jednoznačně vnímán jako velmi stravitelná alternativa k Ahmadínežádovi. Opakovaně se vyjádřil ve prospěch zrovnoprávnění žen, a hodlá se zasadit za zrušení mravnostní policie, která dohlíží například na správné oblečení Íránek. Kampaň s ním absolvuje i jeho žena, což je v íránských podmínkách zcela neobvyklé. Musáví není dobrý řečník, a údajně nemá žádné charisma, ale přesto se mu za poslední týden podařilo zcela otočit tón předvolebních komentářů. Íránští příznivci reforem dostali nový impuls, a naopak konzervativci podporující Ahmadínežáda prý značně znervózněli.

V Teheránu se nyní na téma Ahmadinežádovy obhajoby ve funkci vypráví anekdota, podle které se prý nemění řidič za jízda, - zvláště když už automobil padá do propasti. Ahmadínežádovu politiku už dnes veřejně kritizuje kde kdo - také všichni protikandidáti, včetně konzervativce Mohsena Rézaího, který dokonce za íránské-irácké války šéfoval Revolučním gardám, tvrdí, že současný prezident vehnal svou konfrontační politikou Írán do mezinárodní izolace. Nikdo nemusí příliš mluvit o ekonomické situaci. Ahmadínežádova hospodářská politika byla mimořádně neúspěšná, a ekonomika je zatížena 25 procentní inflací a velkou nezaměstnaností - zejména mezi mladými lidmi, kterých je díky babyboomu 80. a 90. let poměrně hodně. Právě mladí lidé z měst budou pravděpodobně hromadně hlasovat pro Musávího.

Ahmadínežád tedy ztratil své jasné vedení pelotonu, ale nic pro něj není ztraceno. Udržuje si velkou popularitu mezi chudými a nevzdělanými obyvateli venkova. Ti oceňují jeho tvrdou protizápadní rétoriku i údajnou starost o obyčejné lidi. Ti skutečně během posledních let získali pomoc ze státního rozpočtu, jako byly dotované úvěry nebo zavádění vody a elektřiny do odlehlých vesnic. Ahmadínežádovi protikandidáti si proto stěžují, že si voliče ze státních peněz kupuje. Minulý týden mnozí obyvatelé venkova obdrželi peněžní poukázky na zlepšení života, a to přesto, že státní pokladna si to nemůže dovolit, rozdávají se také pytle brambor. Kdosi uveřejnil žertovný inzerát v podobě vzkazu manželovi: Miláčku, kup dnes jen rajčata, brambor máme doma spoustu.

Krom toho má Mahmúd Ahmadínežád podporu nejvyššího vůdce ajatolláha Chameneího, koalice 14-ti konzervativních a náboženských stran, má k dispozici pomoc státních úřadů, vládních médií, revolučních gard i armády. Načas byl dokonce zastaven provoz internetové sítě facebook, protože ho využívali proreformně naladění Íránci pro propagaci svých kandidátů. Jak si stěžují ostatní kandidáti, státní orgány Ahmadinežádovi vycházejí vstříc při pořádání mítinků, například v den jeho příjezdu zavřou školy i úřady, a naopak brání ve sdružování příznivců protikandidátů s tím, že by se tím narušovala doprava. Už dříve samozřejmě proběhlo pečlivé filtrování kandidátů - těch bylo původně 475, včetně 42 žen a jednoho 12-tiletého chlapce. Nikdo nečekal, že mezi třemi zbývajícími protikandidáty se nakonec objeví někdo, kdo by byl Ahmadinežádovi opravdu nebezpečný.

Jak vše dopadne samozřejmě nikdo neví, ale vzestup Musávího v každém případě změnil parametry boje, a je pravděpodobné, že 12. června kdy proběhne první kolo, nikdo nezíská dost hlasů, aby se hned stal prezidentem, a definitivní rozhodnutí se tím o týden odloží. Změnila se také témata. I údajný konzervativec Rézáí mluví o tom, že je třeba zásadně liberalizovat ekonomiku, zlepšit vztahy s Amerikou, více respektovat práva žen a vůbec změnit mnoho ze zvyklostí, které Ahmadínežád zavedl. Jak zachmuřeně konstatují i sami íránští komentátoři, kampaň ukazuje, jak moc se tamní společnost rozdělila. Na jedné straně stojí vzdělaní obyvatelé měst a mládež, a na druhé straně konzervativní venkov, který podporuje Ahmadínežádovu nacionalistickou politiku. Ať volby dopadnou jakkoli, hodně to zhorší atmosféru v zemi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .