Africký původ jihoamerických hlodavců
Jihoameričtí hlodavci mají své kořeny v Africe. Potvrdily to nové fosilie, které jsou o 10 milionů let starší než dosavadní nálezy.
Fosilie patří hlodavcům z podřádu morčatovci (Caviomorpha), kam spadají dnešní morčata, činčily a dikobrazům podobní stromoví urzoni. Nejstarší známí zástupci žili před 32 miliony let v Patagonii a v Chile. Nové nálezy od řeky Ucayali v Peru jsou však staré nejméně 41 milionů let. Tito pravěcí hlodavci byli menší než současní morčatovci, mezi kterými najdeme i 80 kg vážící kapybaru. Nově popsaný Cachiyacuy contamanensis byl velký jako krysa, zatímco Canaanimys maquiensis dosahoval jen velikosti myši. Jejich zuby naznačují, že se stejně jako současní malí hlodavci živili měkkými částmi rostlin a jejich semeny.
Anatomie fosilních zubů také dokazuje, že nejbližšími příbuznými těchto 41 milionů let starých „myší“ a „krys“ byli hlodavci z Afriky. Tím se potvrdila teorie o africkém původu prvních jihoamerických hlodavců, kterou přinesly dřívější genetické studie. Dá se předpokládat, že afričtí hlodavci se do Jižní Ameriky dostali v době klimatického optima ve středním miocénu. Podmínky tehdy byly natolik příznivé, že africký hlodavec plující na „voru“ tvořeném rostlinným materiálem se mohl dostat k pobřeží severovýchodní Brazílie už za jeden až dva týdny.
Zdroj: Case Western Reserve Universitry
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.