Africký původ jihoamerických hlodavců

12. říjen 2011
Monitor

Jihoameričtí hlodavci mají své kořeny v Africe. Potvrdily to nové fosilie, které jsou o 10 milionů let starší než dosavadní nálezy.

Fosilie patří hlodavcům z podřádu morčatovci (Caviomorpha), kam spadají dnešní morčata, činčily a dikobrazům podobní stromoví urzoni. Nejstarší známí zástupci žili před 32 miliony let v Patagonii a v Chile. Nové nálezy od řeky Ucayali v Peru jsou však staré nejméně 41 milionů let. Tito pravěcí hlodavci byli menší než současní morčatovci, mezi kterými najdeme i 80 kg vážící kapybaru. Nově popsaný Cachiyacuy contamanensis byl velký jako krysa, zatímco Canaanimys maquiensis dosahoval jen velikosti myši. Jejich zuby naznačují, že se stejně jako současní malí hlodavci živili měkkými částmi rostlin a jejich semeny.

Anatomie fosilních zubů také dokazuje, že nejbližšími příbuznými těchto 41 milionů let starých „myší“ a „krys“ byli hlodavci z Afriky. Tím se potvrdila teorie o africkém původu prvních jihoamerických hlodavců, kterou přinesly dřívější genetické studie. Dá se předpokládat, že afričtí hlodavci se do Jižní Ameriky dostali v době klimatického optima ve středním miocénu. Podmínky tehdy byly natolik příznivé, že africký hlodavec plující na „voru“ tvořeném rostlinným materiálem se mohl dostat k pobřeží severovýchodní Brazílie už za jeden až dva týdny.

Zdroj: Case Western Reserve Universitry

<p><iframe width="610" height="443" src="https://www.youtube.com/embed/vfRFRXmFMqc" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>
autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.