Adam Černý: Vládu Jižní Afriky rozdírá spor o korupci

S touto aurou pravidelně získávala od poloviny 90. let minulého století ve volbách spolehlivou většinu, která jí zaručuje výsadní postavení. Nynější události v Jižní Africe ukazují, jak se někdejší pozice Afrického národního kongresu drolí a jak ji rozdírá hluboký vnitřní spor.

Čtěte také

Adam Černý: Africká zóna volného obchodu mezi snem a realitou

Někdejší bojovníky proti apartheidu postihla choroba obvyklá u těch, kdo jsou dlouho u moci. Především za prezidentství Jacoba Zumy v letech 2009 až 2018 se začaly množit důkazy o korupci a o zneužívání moci, a to hlavně ve státem ovládaných firmách. Do jejich vedení Africký národní kongres totiž prosazoval své kádry, kteří jako manažeři často ukazovali svou nekvalifikovanost a za protislužby v podobě úplatků zařizovali zmanipulovaná veřejná řízení ve prospěch předem domluvených zájemců.

Prezident Zuma, pověstný svým opulentním životním stylem včetně stavby vlastní luxusní rezidence ze státních prostředků, byl po velkých debatách donucen k demisi a jeho nástupcem se slibem boje proti korupci se stal nynější prezident Cyril Ramaphosa.

Čtěte také

Matěj Skalický: Koronavirus? Východ Afriky řeší hned několik krizí naráz

Ten dlouho sázel na salámovou taktiku postupných kroků v zájmu, jak tvrdil, jednoty strany. Nepřímo tak doznával, že poměr sil mezi frakcí usilující o očistu a frakcí hájící staré pořádky byl a je velice těsný, když proti sobě postavil prezidenta země (a předsedu Afrického národního kongresu) a generálního tajemníka strany Aceho Magashuleho.

Tlak opozice a veřejnosti si vynutil zřízení státní vyšetřovací komise, před kterou na konci dubna jako svědek stanul i prezident. Ve svém vystoupení se pokoušel balancovat. Na jedné straně sice přiznal, že není možné obhajovat neobhajitelné a že jeho strana měla více bránit rozrůstání korupce, kvůli které se od ní odvracejí voliči, zároveň ale tvrdil, že odpovědnost za chyby nesou pouze jednotliví členové strany, a ne strana jako celek.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Soupeřící frakce proti prezidentovi vytáhla dva potenciálně velice nebezpečné trumfy. Razí heslo radikální ekonomické transformace namířené proti „kapitálovému monopolu bílých“ – to neodbytně připomíná hospodářský rozvrat, který v sousedním Zimbabwe přinesly konfiskace půdy bílých osadníků. Druhý požadavek, že pokud má ze své funkce odstoupit největší prezidentův rival, tak by demisi měli podat všichni členové strany obvinění z korupce, se dá přeložit velice snadno jako vzkaz: Pokud máme padnout my, padnete vy s námi.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR