Adam Černý: Visegrád kvůli Babišovi na summitu EU v druhé řadě
Nedělní unijní summit by měl rozhodnout, kdo se stane nástupcem Jeana-Claudea Junckera v čele předsedy Evropské komise.
Obsazení této funkce je pouze jedním článkem ve složitější rovnici, do níž patří ještě obsazení dalších klíčových postů, jako je předseda Evropské rady, tedy ten, kdo řídí summity, vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku čili jakýsi unijní ministr zahraničí, a letos k nim přibyl i předseda Evropské centrální banky.
Filip Nerad: Je třeba zabít spitzenkandidáty, potvrdí dle všeho unijní summit
V cenami ověnčeném válečném filmovém dramatu Je třeba zabít Sekala se předáci moravské vesnice domluví na likvidaci společného nepřítele, který ohrožuje jejich statky.
S výjimkou posledně jmenovaného, který je důležitý hlavně pro země používající euro, všichni ostatní dohromady by měli reprezentovat hlavní politické proudy, různé regiony a mimo jiné by se nemělo jednat o převážně mužskou záležitost, jak se to leckdy v minulosti přiházelo.
K úspěchu v takové partii je třeba více než chuť a ostré lokty. Prvním předpokladem je najít rovnováhu mezi tím, co by mohlo být z hlediska zájmů vlastní země nejzajímavější a čeho lze reálně dosáhnout. Zvláště to druhé znamená co nejvíce vědět o zájmech těch ostatních.
Při pohledu na země visegrádské čtveřice překvapuje, že po pěti letech, kdy předsedou Evropské rady, tedy funkce prvního řádu, byl všeobecně respektovaný Polák Donald Tusk, nevypadají nynější vyhlídky nijak zářně.
Oslabené vyhlídky Věry Jourové
Je to dáno souběhem několika faktorů. První z nich je nedostatek spojenců mezi velkými a vlivnými zeměmi daný pověstí Visegrádu jako skupiny, která se umí vymezovat převážně negativně a málokdy přichází s agendou přitažlivou pro ostatní.
Adam Černý: Česko ve velkém unijním bazaru
Po nedělním oznámení, kolik kdo získal hlasů ve volbách do Evropského parlamentu, začal velký bazar, kde se vždy na konci pětiletého cyklu znovu obsazují klíčové funkce v Evropské unii.
Nelze ani přehlédnout, že jediné Slovensko je členem eurozóny a že v Polsku a v Maďarsku vládní zásahy do justice vyvolaly vyšetřování, zda se tak neděje v rozporu se zásadami právního státu.
Druhým faktorem je všeobecně menší připravenost na tak komplexní jednání, do něhož se kromě dříve zmíněné čtveřice funkcí počítá i obsazení míst v příští Evropské komisi a i postů v nově zvoleném Evropském parlamentu.
Tady všude je předpokladem úspěchu mimo jiné i připravený seznam prověřených a kvalifikovaných kandidátů. Což přinejmenším v českém případě bývá nemalý problém, protože střídající se domácí politické garnitury vždy až po čase s překvapením zjišťovaly, že k úspěchu v evropské politice je zapotřebí vytrvalé a soustavné vyjednávání opřené o pečlivou přípravu a vybudovanou síť osobních kontaktů.
Ve finále do hry vstupují i takové okolnosti, jako jsou třeba nynější problémy českého premiéra, u něhož Evropská komise vyšetřuje, zda není ve střetu zájmů i poté, co své podniky přesunul do svěřenského fondu, a tato skutečnost oslabuje vyhlídky Věry Jourové, ačkoli ona sama si za pět let v komisi vydobyla slušné renomé. Už kvůli tomu všemu Visegrád na nedělním summitu bude do rozhodování promlouvat spíše z druhé řady.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
