Adam Černý: Trump cíleně vnáší do voleb nejistotu

26. září 2020

Volební klání zpravidla končí vyhlášením výsledků a gratulací poraženého vítězi. Prezident Spojených států Donald Trump tuto tradici zpochybňuje.

O autoritářských režimech platívá, že nejkřehčí jsou v okamžicích předávání moci, protože ta spočívá v rukou jednoho jedince nebo úzce vyhrazeného okruhu. Proto sice mohou vypadat stabilně, uvnitř ale bývají zranitelné – to se ostatně ukázalo i v někdejším Československu v listopadu 1989, kdy moc opřená od srpna 1968 o přítomnost sovětských tanků ztratila svou základní oporu, když perestrojkové vedení v Moskvě dalo najevo, že ve svých satelitech nebude zasahovat silou.

Čtěte také

Výhodou demokratických režimů – kromě dodržování základních svobod a právního státu – bývá spořádané předání moci po volbách, ve kterých občané rozhodnou, kdo je bude zastupovat. Zemí, kde se toto pravidlo ctilo a kde dodávalo vládě stabilitu, byly Spojené státy, které v tomto ohledu jiným sloužily jako vzor.

Trumpovo odmítání

O to více zneklidnění vyvolávají výroky prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně odmítl jednoznačně přislíbit, že uzná výsledky listopadových voleb, a že pokud prohraje, spořádaně předá moc svému úspěšnějšímu soupeři a nástupci. Tento týden se dokonce vyjádřil, že nebude žádné předání, ale pokračování, protože korespondenční hlasování se vymklo kontrole.

Čtěte také

Takové výroky by bylo možné chápat jako součást taktizování, jeho cílem je zpochybnit hlasy zaslané poštou, které voliči odevzdávají mnohdy už nyní. Ještě předtím, než dojde na očekávané televizní debaty, ve kterých nynější prezident doufá, že svého demokratického soupeře Josepha Bidena, soustavně Trumpem označovaného jako „ospalý Joe“, jednoznačně převálcuje.

Stejně tak se zpochybňující Trumpovy výroky dají chápat jako součást mobilizace voličů v rozhodujících týdnech volební kampaně, protože v dosavadních průzkumech za svým sokem setrvale zaostává.

Takové taktizování ale překračuje dosud všeobecně respektované meze, především co se týče spořádaného a bezkonfliktního předávání moci, jak ho dokládala například fotografie vítězného Ronalda Reagana a poraženého Jimmyho Cartera při společné jízdě autem na prezidentskou inauguraci v lednu 1981. Už v roce 2000 byl patrný posun, kdy o výsledku voleb rozhodoval Nejvyšší soud po sporech o hlasování na Floridě, tehdy ale Al Gore nakonec svou porážku uznal a pogratuloval Georgi W. Bushovi jako vítězi.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý

Donald Trump nyní zpochybňuje spořádané předání moci už před volbami podle zásady, že jediný přijatelný výsledek pro něj je vlastní výhra a že zmatky mu mohou jen prospět. Jestli bude tato taktika úspěšná a zda se nejedná jen o přípravu na situaci, kdy jeho prohra bude jen těsná, se ukáže po prvním listopadovém úterý. Už nyní jsou ale zřejmé škody, které se týkají respektování pravidel a principů právního státu. Donald Trump se dostává do konfliktu nejen se svým volebním rivalem, ale i se základy, na kterých je vybudována americká demokracie.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

autor: Adam Černý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.