Adam Černý: Splní nový prezident Zimbabwe enormní očekávání?

Zimbabwský prezident Emmerson Mnangagwa během voleb
Zimbabwský prezident Emmerson Mnangagwa během voleb
0:00
/
0:00

Nejméně šestnáct let už africké Zimbabwe nezažilo relativně svobodné volby a více než třicet roků v něm vládl jediný muž: Robert Mugabe.

Vypadá to jako obvyklý scénář: země, která po dlouhé době vlády silné ruky žila nadějí na změnu, je překvapena, že po ohlášení výsledků voleb zůstane dosud vládnoucí strana u moci. Ale naděje na změnu v africkém Zimbabwe po vynuceném odchodu více než devadesátiletého Roberta Mugabeho loni na podzim byla od počátku pouze relativní.

Koneckonců, oba největší soupeři v prezidentských volbách v minulé době byli součástí režimu. Zvláště Emmerson Mnangagwa sehrál důležitou dvojitou roli. Po léta byl důležitou postavou v bezpečnostním aparátu a dotáhl to až na viceprezidenta.

Když byl loni odstaven od moci, tak jen nakrátko, protože významným způsobem přispěl k tomu, že Mugabe pod tlakem armády rezignoval. Politik přezdívaný někdy pro svou povahu „krokodýl“ se stal hlavou státu a v nynějších volbách svůj návrat k moci dovršil, když už v prvním kole získal přes padesát procent hlasů.

Města vs. venkov

Volby v Zimbabwe vyhrála vládní strana i dosavadní prezident. Sesazený Mugabe podpořil opozici

Zimbabwský prezident Emmerson Mnangagwa během voleb

Parlamentní volby v Zimbabwe vyhrála dosud vládnoucí strana Africký národní svaz Zimbabwe – Vlastenecká fronta. Podle oznámení místní volební komise v zákonodárném sboru o 210 křeslech získala dvoutřetinovou většinu a bude tak moci měnit ústavu. Opoziční Hnutí pro demokratickou změnu odchází poraženo.

Když po více než třiceti letech vlády stejná strana znovu ve volbách zvítězí, jsou namístě pochybnosti a předák opozice má důvod volat, aby výsledky přezkoumal soud. Stejně tak však nelze vyloučit, že dostatek voličů uvěřil představě, že i ten, kdo byl součástí systému, který přivedl Zimbabwe k ekonomickému úpadku a do diplomatické izolace, může přinést požadované změny.

Už loni na podzim, když armáda přinutila Mugabeho rezignovat, davy v ulicích oslavovaly dříve obávané uniformy. Nyní, přestože opozice získávala hlasy ve městech, na venkově se mnohem více mohla platit tradiční autorita místních kmenových vůdců.

Je málo pravděpodobné, že by se předákovi opozice Nelsonovi Chimasovi podařilo vyhlášené výsledky u soudu zvrátit. Mnohem důležitější bude, zda oficiální vítěz Emmerson Mnangagwa přinese slibované změny.

Enormní očekávání

Adam Černý

Očekávání po vynuceném odchodu Roberta Mugabeho bylo a stále ještě je enormní. Uvolnění cenzury a změna nálady vedly k probuzení veřejnosti. Zatímco při předchozích mocí striktně kontrolovaných volbách se volební účast pohybovala kolem 45 procent, tedy méně než polovina, nyní to byly takřka tři čtvrtiny.

Pro dosud vládnoucí stranu bylo vzhledem k její pozici, včetně například kontroly jediné, a tedy státní televize mnohem snadnější než pro opozici dosáhnout úspěchu ve volbách. Mnohem více však bude záležet na tom, zda dokáže oživit ochablou ekonomiku a přitáhnout zpět zahraniční investory.

Testem, zda se věci nepohnuly jen proto, aby zůstaly na svém místě, bude, zda se udrží relativní politické uvolnění a zda se bezpečnostní složky nevrátí ke svým obvyklým silovým reflexům, aby potlačily opozici. Politiku u jednacího stolu by opět nahradilo násilí v ulicích.

Autor je stálý spolupracovník Hospodářských novin.