Adam Černý: Německou AfD prosákla krajní pravice z východu
Ještě to není oficiální, ale už je to pravda. Spolkový úřad na ochranu ústavy neboli domácí kontrarozvědka zařadil stranu Alternativa pro Německo (AfD) do kategorie „podezřelý případ“, takže by už mohla sledovat ne její jednotlivé členy či akce, ale stranu jako celek, což se AfD u soudu prozatím podařilo odvrátit. Dosud neveřejné rozhodnutí kontrarozvědky uniklo do médií nejspíše ze soudního spisu k jednomu z aktuálně projednávaných případů.
Takový krok v demokracii a právním státě nutně vyvolává řadu otázek. Proti sobě tu stojí ochrana práv občanů na svobodné shromažďování a vyjadřování názorů, což v případě AfD podle aktuálních průzkumů odpovídá zhruba desetině voličů ve Spolkové republice.
Čtěte také
Je tu však i ochrana demokratických pořádků před extremisty, kteří je ohrožují nebo dokonce usilují o jejich destrukci. Tisícistránková analýza kontrarozvědky se opírá o řadu důkazů včetně stovek projevů a prohlášení řadových členů i funkcionářů dokazujících, jak dalece je tato strana ovládána krajní pravicí včetně kontaktů na neonacistickou scénu.
Nebylo tomu tak vždy. Ve svých počátcích AfD sdružovala euroskeptiky zneklidněné finanční a hospodářskou krizí a možnými dopady zadlužení zemí jako Řecko na německý rozpočet.
Vysvětlení na území bývalého východního Německa
Konzervativní ekonomy a liberály však časem, hlavně po migrační vlně kolem roku 2015, vytěsnili hlasatelé krajně pravicových názorů jako třeba předseda poslanecké frakce v Bundestagu Alexander Gauland, podle něhož je nacistická éra pouhým ptačím trusem na jinak slavných německých dějinách.
Čtěte také
V reakci na množící se podezření z extremismu zastánci krajních názorů před rokem svou frakci Der Flügel – Křídlo sami rozpustili, její členové však ve straně zůstali a nadále se vzájemně podporují a upevňují svůj vliv. Platí to zvláště o spolkových zemích na území někdejší Německé demokratické republiky, kde se mísí a vzájemně kombinují dva faktory.
Za prvé, komunistický režim v někdejší DDR viděl neonacisty a revanšisty hlavně a jedině na Západě a reflexe příčin porážky ve druhé světové válce se omezovala na oficiální projevy, denacifikace tak byla značně povrchní.
Za druhé, když se Německo v roce 1990 znovusjednotilo, z propasti v životní úrovni mezi Spolkovou republikou a někdejší DDR vyrazily statisíce lidí, a to především těch schopnějších a nadanějších, za svou lepší budoucností na západ a mezi mladými to byly často ženy. Podobná, i když o něco menší vlna následovala ještě na přelomu milénia.
Kdo chce pochopit, kde se bere tolik stoupenců AfD, velký kus vysvětlení najde na území bývalého komunistického režimu. Co se však pochopit nedá, proč se s Alternativou pro Německo paktuje bývalý český prezident Václav Klaus, se stranou, jejíž všichni poslanci například v květnu 2018 požadovali, aby německá vláda prosadila zrušení takzvaných Benešových dekretů.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
