Adam Černý: Madrid začal jednat s katalánskými separatisty
Do katalánské metropole se s ohledem na tamější separatistické nálady nevypravují španělští premiéři příliš rádi a příliš často.
Takže když se tam ve čtvrtek vydal šéf nové menšinové koalice Pedro Sánchez, bylo to sledováno s nebývalou pozorností.
Čtěte také
Předseda tamější regionální vlády svého kolegu z Madridu viděl naposledy koncem roku 2018 a do Barcelony jako takové se oficiálně španělský premiér vydal naposledy dokonce před 12 lety. Důvod je pochopitelný. Vztahy mezi Madridem a Barcelonou zhořkly od chvíle, kdy katalánská politická reprezentace od roku 2012 nastolila a začala prosazovat separatistickou agendu.
Eskalace politického napětí vyvrcholila na podzim 2017, když regionální vláda a parlament vyhlásily jednostranně referendum o nezávislosti navzdory tomu, že španělská ústava jakékoli kroky směřující k porušení územní jednoty výslovně zakazuje.
Během hlasování i ve dnech po něm se konaly bouřlivé demonstrace stoupenců separatismu, proti nimž velice ostře zasahovaly bezpečnostní složky. Vzájemné vztahy se definitivně zablokovaly, když byla řada místních katalánských lídrů obžalována a postavena před soud s obviněním ze vzpoury a ze zneužívání veřejných fondů na organizaci nelegálního hlasování.
Téma katalánského separatismu
Jakákoli komunikace mezi tehdejší pravicovou vládou v Madridu a reprezentanty bohaté provincie na severovýchodě země byla prakticky vyloučena. Změnu přinesly až opakované předčasné celostátní volby, kdy z těch posledních před měsícem vzešel menšinový levicový kabinet.
Čtěte také
Jeho ustavení umožnila tichá tolerance poslanci jedné ze dvou hlavních separatistických stran spojená s podmínkou, že premiér Pedro Sánchez zahájí rozhovory s katalánskou reprezentací.
Tento slib byl ve čtvrtek sice naplněn, ale ani poté nelze odhadovat, jak se budou další jednání vyvíjet a jestli vůbec povedou ke vzájemně přijatelnému výsledku. Příznačné je, že premiér si z Madridu sice přivezl rámcový časový plán a nejrůznější nápady například na infrastrukturní projekty v Katalánsku, ale klíčové téma, jak se postavit k požadavku nezávislosti, nechaly obě strany stranou.
Jedna věc je ale přece jistá, a to, že se ještě letos, možná už na jaře budou konat předčasné volby do regionálního parlamentu. Ty mimo jiné ukážou poměr stoupenců separatismu a naopak obhájců jednotného španělského státu, když při těch minulých ti první sice dosáhli na poslaneckou většinu, ale jen kvůli nerovnoměrnému rozložení volebních obvodů, zatímco těsná, prostá většina hlasů byla pro společný stát.
Téma katalánského separatismu není jen věcí Španělského království, je nanejvýš pozorně sledováno v řadě evropských zemí s ohledem na pobrexitové nálady ve Skotsku nebo s ohledem na početné etnické menšiny například u maďarských sousedů.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
