Adam Černý: Koronavirová krize může populisty pohřbít i oživit
K základním rysům populistů patří schopnost nabízet jednoduchá špatná řešení složitých problémů a rozdělování společnosti na „my a oni“.
Proto tolik selhávají v krizi, jakou představuje nynější pandemie koronaviru, protože k jejímu řešení je třeba více nástrojů a protože postihuje všechny bez rozdílu.
Čtěte také
Například šéf italské pravicově populistické Ligy Matteo Salvini se pokusil zpočátku uplatnit svůj obvyklý recept, když zveřejnil video, které mělo dokazovat, že na Apeninský poloostrov virus pronikl z lodi vezoucí uprchlíky. Když se takřka obratem ukázalo, že historka byla vyfabulovaná, Salviniho prestiž a popularita citelně utrpěly.
Složitější je to s politiky s populistickými sklony, kteří na rozdíl od Salviniho jsou u moci a mohou těžit z reflexu lidí dát v době nenadálé krize vládě šanci. Příkladem je americký prezident Donald Trump nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Oba sice shodně zpočátku nástup pandemie zlehčovali, aby jí potom argumentovali k vlastní podpoře a k rozšíření vlastní moci, ne však se stejným výsledkem.
První opakovaně narazil jednak na protiváhu guvernérů, kteří stojí v čele správy jednotlivých států federace Spojených států, jednak na protiváhu nezávislých soudů, které mají pravomoc přezkoumat i prezidentská rozhodnutí.
Nejčastější slabina populistů
Viktor Orbán to měl na rozdíl od Trumpa mnohem snazší, protože vrchní patra justice obsadil svými nominanty, v parlamentu disponuje strana Fidesz pohodlnou většinou zcela loajálních poslanců a politika vlády není kontrolována vlivnými nezávislými médii.
Čtěte také
Nárůst obliby spolkové kancléřky Angely Merkelové by mohl posloužit jako důkaz, že v době nenadálé krize společnost oceňuje důvěryhodný styl a kompetentní výkon, stejně jako ve Francii narostla popularita prezidenta Emmanuela Macrona, který ještě loni byl u značné části veřejnosti v nemilosti.
Neschopnost populistických politiků zvládnout nástup onemocnění COVID-19 ale ještě neznamená, že nedostanou druhou šanci. Je to vidět už ve jmenované Itálii, kde sice Salviniho Liga utrpěla ztrátu, ale podporu nabírají fašizující Bratři Itálie. Mnohem širší příležitost prodejcům jednoduchých odpovědí na složité otázky nabídne doba, kdy se podaří pandemii zadržet a kdy budou mnohem více vidět ne její zdravotní, ale ekonomické důsledky.
U dosud neznámé a dosud neléčitelné nákazy bylo brzy zřejmé, že její šíření nezná hranic, a COVID-19 odhalil nejčastější slabinu populistů – neschopnost řešit konkrétní akutní problémy. Debata o hospodářské nápravě jim nabídne novou a možná ještě širší příležitost rozdělovat domácí společnost na „my a oni“ a na dělení „náš stát versus jiné země“.
Už nyní se tento typ argumentů šíří v evropských zemích z čerstvě oživovaných, mnohdy anonymních účtů na sociálních sítích jako Facebook nebo Twitter, jejich kořeny jde přitom vysledovat až do Číny nebo Ruska, které samozřejmě jakoukoli spojitost s nimi popírají.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
