Adam Černý: Kimovy krokodýlí plačky

Šestatřicetiletý Kim Čong-un při projevu k 75. výročí vládnoucí strany v jeden okamžik sejmul brýle a setřel z oka slzu. Bylo to v místě, kdy se svým poddaným svěřil, že se stydí za to, že nebyl schopen splatit jejich neuvěřitelnou důvěru.

Čtěte také

Pokud by byl Kim mrtvý, byla by to pro Čínu špatná zpráva, myslí si asijský zpravodaj Jakš

Veřejný náznak pokání vůdce byl nemyslitelný v zemi, kde je nemyslitelné zpochybnění jeho autority. Přesto se objevil. A navíc při jednom z nejvýznamnějších pravidelných rituálů sloužících k potvrzení stability režimu. Proto nutně vyvolal dohady, zda nejmladší pokračovatel kimovské dynastie nemůže být nositelem změny.

Podobné spekulace se vynořily při nástupu Kim Čong-una k moci v roce 2011 už jen proto, že na rozdíl od svých předchůdců osobně poznal život v zahraničí, když jako žák strávil několik let ve Švýcarsku. Nasvědčovala tomu i veřejná prezentace, kdy se objevoval mezi lidmi nikoli jen při zahajování provozu továren nebo na polích, ale třeba při inauguracích zařízení sloužících k masové zábavě, jako jsou akvaparky, horská střediska nebo dokonce na koncertu dívčí popové skupiny.

Vůdce dojat sebeuspokojením

Časem však začalo být zřejmé, že podstata režimu zůstává nedotčená. Dokazovalo to pokračování a v mnohém ohledu zintenzivnění vývoje a výroby jaderných zbraní a raketových nosičů, které by je mohly dopravit na vzdálenost tisíce kilometrů, v krajním případě až na druhý břeh Pacifiku.

Čtěte také

The Times: Po Íránu a Solejmáním může být na řadě KLDR a Kim Čong-un

Nic na tom nezměnily opakovaně přerušované a obnovované rozhovory mezi severokorejskými a americkými diplomaty a v tomto ohledu neuspěl ani prezident Donald Trump při dvou summitech v Singapuru a v Hanoji, kde se ukázalo, že Kim Čong-un se nehodlá vzdát ani svého jaderného, ani raketového programu, nanejvýš je jen tu a tam přibrzdit v zájmu získání taktických výhod, aby oslabil dopad sankcí omezujících dovoz do země.

Bylo to vidět i na oslavě 75 let Korejské strany práce, kdy vůdce během svého půlhodinového projevu naznačil, že si uvědomuje těžkosti života Severokorejců, z nichž dvě pětiny trpí nedostatkem potravin. A na které letos v létě navíc dopadly důsledky záplav i omezení dovozu z Číny po uzavření hranic proti šíření viru covid-19.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Na této oslavě byla mnohem důležitější tradiční vojenská přehlídka, na níž se objevily tři novinky, obří transkontinentální raketa údajně dosahující doletu přes 12 tisíc kilometrů, raketa určená pro odpálení z ponorek a mobilní zařízení pro odpalování raket, tedy komponenty společně vytvářející těžko postižitelný, a tedy vysoce nebezpečný arzenál.

Nečekané slzy Kim Čong-una tak mohly být nejen pokusem naznačit lidskou tvář vůdce. Stejně tak mohl být vůdce dojat sebeuspokojením, že co se týče budování jaderného a raketového potenciálu, za svým dědem a otcem nikterak nezaostává.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR