Adam Černý: Kancléřka Merkelová v amerických stopách Emmanuela Macrona

27. duben 2018

Když se stanovovalo datum návštěvy spolkové kancléřky v Bílém domě, museli v Berlíně vědět, že ji jen o pár dnů předejde francouzský prezident Emmanuel Macron.

Naplánovat si návštěvu na stejné místo, znamená zároveň vystavit se srovnávání a tady forma mluví jednoznačně ve prospěch hosta z Paříže. Byl prvním ze zahraničních státníků, kterého prezident Trump přijal s poctami odpovídajícími státní návštěvě včetně vojenských fanfár.

Zdeněk Velíšek: Macron, Trump a osudy americko-evropských svazků

Emmanuel Macron vystoupil na půdě George Washington University

Jednání francouzského prezidenta s americkým v minulých dnech mělo - soudě podle prvních francouzských a amerických komentářů - dvě stránky: dotykovou a slovní.

Návštěva trvala celkem tři dny, zatímco na spolkovou kancléřku v době, než se Donald Trump odebere do svého víkendového sídla na floridském Mar a Lago, vybylo pár hodin, z nichž na rozhovor mezi čtyřma očima sotva třicet minut.

Znamená to snad, že spolková kancléřka neměla mařit zbytečně čas, zvláště když od počátku Trumpova prezidenství je zřejmé, že zatímco mezi ním a Emmanuelem Macronem vzniklo vzájemné osobní naladění, tak s Angelou Merkelovou stěží nacházejí společnou řeč?

I přes odlišnost naturelu lze najít i pozitivní rysy, například Trump nepochybně respektuje, že kancléřka je v úřadě už čtvrté volební období. Racionálně uvažující Angela Merkelová si jistě připustí, že vzájemné vztahy s hostitelem nejsou nijak vřelé, má však velice dobrý důvod pokusit se v Bílém domě vyložit své argumenty týkající se přinejménším tří důležitých témat.

Omezit hrozící škody

Jiří Pehe: Macron jako nový lídr Evropy

Emmanuel Macron

S Evropskou unií, znejistělou nejprve finanční krizí v Řecku a následně pak masovou migrací, brexitem a nástupem nacionalistických populistů, to nevypadalo v minulých letech dobře.

První dvě jsou společná s francouzským prezidentem, protože oběma záleží na tom, aby Donald Trump příští měsíc neroztrhal složitě vyjednanou smlouvu omezující íránský jaderný program a aby odložil svou hrozbu od 1. května zvýšit cla na dovoz ocelových a hliníkových výrobků z Evropy do Spojených států. Pro Spolkovou republiku, kde každé čtvrté pracovní místo závisí na exportu a v průmyslu dokonce každé druhé, je to zcela zásadní problém.

Jedna věc jsou však racionální argumenty a druhá odpověď na otázku, zda druhá strana nemůže poukázat na naše slabiny. Tady má Donald Trump silné karty, protože od začátku poukazuje na německé obranné výdaje, které se nijak zvláště nepřibližují úrovni dvou procent hrubého národního důchodu, k nimž se vzájemně zavázali všichni členové NATO.

Adam Černý

Ještě citlivější je otázka plynovodu Nord Stream 2, který má přivést zemní plyn přes Baltské moře do Německa, o němž Donald Trump tvrdí, že pouze zvyšuje energetickou závislost Evropy na Moskvě. Kancléřka může jen marně vysvětlovat, že se smlouvami podepsanými ještě za jejího předchůdce Gerharda Schrödera stěží pohne.

Angela Merkelová se do Washingtonu mohla vypravit jen s jediným cílem, co možná nejvíce omezit hrozící škody. Pokud se jí to jen trochu podaří v tiché souhře s Emmanulem Macronem, bude zcela lhostejné, kolik kdo z nich strávil s Donaldem Trumpem času.

autor: Adam Černý
Spustit audio

Související