Adam Černý: Indie a Pákistán cvičí vojenské svaly
Jak se to přihodí, že se dvě jaderné mocnosti pustí vzájemně do křížku, až se sousedé obávají, že se konflikt rozhoří až k nim?
V případě Indie a Pákistánu, které v posledních týdnech proti sobě použily vojenskou sílu, jsou tu důvody historické, protože obě země byly součástí Britského impéria a protože když z něj vydělovaly nezávislé státy, bylo prolito na jedné straně hinduistické a na druhé té muslimské krve tolik, že prosákla do DNA několika generací.
Indie je pro ženy nejnebezpečnější zemí světa, na dalších místech jsou Afghánistán a Sýrie
Žebříček organizace Thomson Reuters Foundation vychází z průzkumu v necelých dvou stovkách členských států OSN z hlediska šesti oblastí. Konkrétně se organizace zaměřila na zdravotní péči, diskriminaci, kulturní tradice, sexuální násilí, násilí jiného druhu a na obchodování s lidmi.
Proto se menší půtka snadno promění v otevřený střet, který jako na počátku 70. let minulého století přerostl v otevřenou válku, což se opakovalo i konci 90 let. Dramatičnost možného konfliktu už několik dekád umocňuje fakt, že obě země vyvinuly a vlastní jaderné zbraně.
Pro politiky je směs historických křivd, náboženské i národnostní nevraživosti snadným palivem k povzbuzení vlastní popularity zvláště v době, kdy se blíží volby, jako třeba nyní v Indii, a kdy premiér Nárendra Módí místo, aby skládal účty, zda a jak splnil několik let staré sliby, raději předvádí svaly vůči sousedovi.
Onen soused, Pákistán, demonstracím síly nahrává svou obojakou politikou, když sice důrazně popírá, že by podporoval skupiny islamistických teroristů opakovaně podnikajících atentáty v Indii, zároveň však nemůže dokázat, že by jejich základny na svém území stejně vehementně potíral.
Hra oplátka za oplátku
Takže když v polovině února exploze dodávky naložené stovkami kil výbušniny zabila na čtyři desítky indických policistů, vláda v Dillí reagovala bombardováním základny teroristické organizace Džaíš Muhammad.
Marek Hudema: Zajímavé i hrozivé zprávy z Pákistánu
Asia Bibiová byla už minulý měsíc zbavena obvinění z rouhání proti islámu. Stále ale není zcela volná. Nemůže odjet ze země, ačkoliv ji několik evropských zemí nabídlo útočiště.
Do stupňující se konfrontace se promítly i politicko propagandistické intriky, protože nejdříve Islámábád popřel, že by na jeho území taková základna teroristů byla, tento týden zase indická strana popřela, že by byla sestřelena její stíhačka, aby nakonec vyjádřila rozhořčení nad záběry zajatého pilota, který jen tak tak unikl smrti při lynčování pákistánskými venkovany.
Hru oplátka za oplátku mezi jadernými mocnostmi se snaží brzdit především Spojené státy, své zájmy však hájí i sousedé v regionu jako Čína, Írán nebo Rusko.
S největší pozorností je nyní sledován premiér Nárendra Módí, jehož politický vzestup provázely útoky na muslimskou menšinu v Indii, která se například v roce 2002, kdy byl předsedou vlády v jednom ze svazových států, Gudžarátu, stala terčem pogromů.
Tehdy se možná dalo mluvit o lokálně omezené události, nyní však Indie i Pákistán nesou odpovědnost za to, zda se konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi podaří utlumit, anebo zda bude dále eskalovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
