Adam Černý: Evropané uvažují o vlastní armádě

Pětice zemí proto přichází s návrhem rozšířit dosud plánovanou sílu o zhruba patnácti stovkách lidí na pět tisíc, takže by napříště zahrnovaly jak speciální jednotky, tak letecké, námořní a i vesmírné kapacity. 

Čtěte také

Z Afghánistánu jsme utekli, ale nebyl k tomu žádný důvod, říká teď Donald Trump

Takto strukturovaný návrh má srozumitelnou logiku, řádově odpovídá například počtu amerických vojáků, kteří při letním stahování z Afghánistánu zajišťovali ostrahu a provoz kábulského letiště, což byla nepochybně komplexní armádní operace.

Pozoruhodné je složení pětice, která s novým návrhem přichází. Zahrnuje tradičně vojensky zdráhavé Německo, dále hodně proatlantické Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, které tento půlrok Evropské unii předsedá, a také neutrální Finsko.

Myšlenka, s níž pětice přichází, není zcela nová. O společných vojenských jednotkách schopných reagovat na nečekané bezpečnostní či humanitární krize mluvil v minulosti i francouzský prezident Emmanuel Macron, proto by se dalo předpokládat, že je tu naděje návrh prosadit.

Definovat cíle

Z hlediska práva by se opíral o pozapomenutý článek 44 Evropské smlouvy, který sice nebyl dosud nikdy použit, ale který dovoluje, aby skupina členů Unie podnikla bezpečnostní operace, a to pod podmínkou souhlasu zemí, které se na nich podílet nechtějí.  

Čtěte také

Západní generálové se nechali v Afghánistánu vodit za nos, země je etnicky rozdělená, hodnotí odborník na islám Pelikán

Takto již byly ustaveny společné síly ze zvláště vyčleněných jednotek několika zemí již v minulosti, ale v omezeném rozsahu 1500 vojáků, a co je důležitější, tyto síly dosud nebyly nikdy využity. 

Návrh dát dohromady společné síly se vzhledem k pozornosti, kterou Spojené státy čím dál více věnují Číně, svému strategickému rivalovi v oblasti Pacifiku, jeví jako logický i v době, kdy Trumpův nástupce Joe Biden sice ukazuje vstřícnost vůči evropským spojencům, ale zároveň dává najevo, že musejí přebírat větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost.

Je tu ještě jedna změna, a to, že z Unie odešlo Spojené království, dlouholetý odpůrce budování čehokoli, co by mohlo zavánět dublováním či oslabováním Severoatlantické aliance. 

Adam Černý|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas, Český rozhlas

Jedna věc však je logická úvaha, jak propojit vzájemně síly alespoň části členů Evropské unie, a druhá, jak k tomu dospět. Aby se tak stalo, muselo by být splněno několik základních podmínek. První je definovat cíle, obsah misí, jichž by se měly takové jednotky účastnit.

Dále jaké prostředky a v jakém rozsahu budou zapotřebí, ať jde o přímou výzbroj vojáků nebo o nutné zázemí sahající od dopravních prostředků až po zpravodajskou činnost zprostředkovávanou satelity. 

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR