Adam Černý: Čínští komunisté slaví a ukazují svaly
Když se nějaká politická strana dožije sta let a když je v té době už přes 70 let u moci, je to jistě důvod slavit. V případě čínských komunistů o to více, že vládnou zemi s jednou miliardou a 400 miliony obyvatel, která má druhou největší ekonomiku na světě, zatímco zakládající schůze v Šanghaji se účastnila hrstka pod dohledem dvou delegátů Kominterny, která tehdy z Moskvy řídila jednotlivé strany v nejrůznějších zemích jako své podřízené filiálky.
Po uchopení moci dal zakladatel komunistického režimu Mao Ce-tung najevo, že se nenechá Moskvou poručníkovat, a ukázal ještě něco jiného. Podle jeho soudu bylo odhalení stalinistických zločinů v polovině 50. let minulého století chybou, protože takové přiznání otřásá autoritou moci.
Čtěte také
Stejné logiky se drží dnešní čínské vedení ovládané šéfem strany a státu Si Ťin-pchingem, který u příležitosti stoletého jubilea promluvil na pekingském náměstí Nebeského klidu, místě, kde v červnu 1989 armádní tanky doslova rozválcovaly demonstrace požadující demokratizaci společnosti.
I když tehdy tmavě oblečení televizní hlasatelé spojili informaci o nástupu vojáků s varováním „pamatujte si tento černý den“, dodnes platí jednoznačný zákaz se o masakru, při kterém zahynuly tisíce lidí, jakkoli, byť třebas náznakem, zmiňovat.
Moc a odpovědnost Číny
O červnu 1989 nemluvil ani nyní Si Ťin-pching, přesto však byl a je v mentalitě čínských komunistů přítomen v čím dál důkladnější a rozsáhlejší kontrole obyvatelstva, která má možné nežádoucí chování zjišťovat už v zárodku, aby bylo možno jej také co nejdříve trestat.
Čtěte také
To je vidět na dopadech loni přijatého zákona o národní bezpečnosti, na jehož základě byli v Hongkongu z voleb vyloučeni zastánci práv garantovaných na 50 let při odchodu britské správy v roce 1997, zažívají to dnes a denně tisíce Ujgurů muslimského vyznání v provincii Sin-ťiang zadržovaných v „převýchovných táborech“ i velká část obyvatel Tibetu.
Soustředění se na moc, její udržení a rozšiřování se projevuje nejen uvnitř Číny. Pociťují to i země v jejím blízkém i vzdáleném okolí, protože komunisté za vlády Si Ťin-pchinga se navenek chovají důrazně, až útočně, jak to pocítila například Austrálie, vůči které Peking vyhlásil obchodní sankce v reakci na výzvu, aby byl důkladně vypátrán původ nemoci covid-19, která se do světa rozšířila z Číny.
Koncentrace moci uvnitř a silová politika navenek, které Si Ťing-pching demonstroval i ve své jubilejní řeči, jsou ale spojeny se dvěma riziky. Zaprvé, kdo si přisvojuje veškerou moc, přebírá také veškerou odpovědnost, a to jak za úspěchy, tak za problémy, kterých v dnešní Číně není málo a mnohé z nich nejde řešit mocenskými nástroji – to platí zvláště o zřetelném stárnutí obyvatelstva. Zadruhé, ten, kdo k okolí přistupuje z pozice silnějšího, stěží může budovat spolehlivé partnerské, spojenecké vztahy, které Čína, závislá na obchodu se světem, zvláště na dovozu energetických surovin, potřebuje.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
