1:0 pro polského premiéra?

Šlo o to, kdo z obou politiků bude zemi reprezentovat na nadcházejících klíčových událostech v rámci Evropské unie. Dnes byla v portugalském hlavním městě Lisabonu podepsána dohoda o budoucím fungování EU. Zítra pak v Bruselu začne summit členských zemí.

A prezident se s premiérem hádali o to, kdo zemi bude reprezentovat. Lech Kaczyński trval na tom, že hlavou státu je on a tak by měl zastupovat Polsko i na událostech typu lisabonský podpis a summit. Premiér oponoval, že na summitech EU reprezentují země spíše předsedové vlád. Nakonec vše dopadlo kompromisem. Zatímco na lisabonském podpisu byli přítomni oba, do Bruselu pojede Donald Tusk. To, že donutil prezidenta změnit názor je pokládáno, za premiérovo vítězství. Polský tisk tomu říká 1:0 pro Tuska.

Celý spor by pravděpodobně neuzřel světlo světa, kdyby byl premiérem prezidentův bratr Jaroslaw. Během jejich společné vlády měla zahraniční politika jednotnou podobu. Byla společně řízena oběma bratry, zatímco šéfovou diplomacie byla poměrně nevýrazná Anna Fotygová, která vykonávalo to, co rozhodli oba bratři v prezidentském paláci. Část médií jí dokonce kdysi označila za loutkovou ministryni. Pravdou je, že období vlády Kaczyňských od roku 2005 do letošního října bylo časem, kdy se vztahy s mnoha zeměmi spíše horšily. Ač to odůvodňovali hájením národních zájmů, Polsku v tomto směru Kaczyňští mírně řečeno nepomohli. Zostřily se vztahy s Ruskem, které tradičně nejsou dobré, a také s Německem, když Jaroslaw Kaczyňski připomínal Berlínu, že druhou světovou válku začali nacisté. Povražděno bylo několik milionů Poláků. Odtud citovaný výraz Jaroslawa Kaczyňského, že nebýt války, bylo by Polsko po 60 letech od jejího skončení populačně mnohem silnější a proto i vlivnější v Evropské unii.

Nová vláda Donalda Tuska, od jejíhož příchodu si v zahraničí slibovali mnohé, se skutečně pokouší image Polska změnit.

Za prvé jasně vyjádřila, že se hodlá chovat v uvozovkách mnohem "partnerštěji" k Evropské unii, než vláda Kaczyňských. Ti dávali opakovaně najevo, že za svého prioritního spojence považuje USA. Za druhé se snaží vysílat pozitivní signály do Ruska, když premiér prohlásil, že o rozmístění amerického radarového štítu hodlá jednat i s Moskvou. Není asi překvapení, že Rusko po dvou letech včera zrušilo embargo na dovoz polského masa na své trhy. A co se týče Německa, dosáhlo Polsko dalšího kroku v dobrém směru. Předseda vlády Donald Tusk totiž dohodl s kancléřkou Angelou Merkelovou, že se až do vyjasnění detailů pozastavuje podpora takzvaného Dokumentačního Centra pro vyhnance. Tento nevinně znějící název provokoval v Polsku reminiscence na vývoj po 2. světové válce. Zmíněné dokumentační centrum je totiž projektem Svazu vyhnanců, tedy sdružení lidí německé národnosti, kteří museli po porážce nacistického Německa na základě rozhodnutí vítězných velmocí opustit své někdejší domovy ve východoevropských zemích. Poláci považovali myšlenku centra za provokaci už proto, že se mělo téměř výhradně orientovat na osudy vyhnaných Němců. Nový polský premiér Donald Tusk přišel s myšlenkou vytvořit památník vyhnanců v Gdaňsku, který by byl adekvátním připomenutím tragických následků války v celoevropském kontextu. Už proto, že Gdaňsk byl před druhou světovou válkou takzvaným "svobodným" městem, ale s převládajícím německým obyvatelstvem. Poláci považují beznadějnou obranu tamní pošty v září 1939 za symbol okupace a rozdělení své země.

Ale zpět ke sporu Tuska s bratry Kaczyňskými. Zatímco jsou aktivity polského premiéra považovány v zahraničí za dobré znamení, bývalý premiér a předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyňski označil průběh setkání Tuska s Angelo Merkelovou za cituji: podlézání Německu. K tomuto prohlášení netřeba další komentáře.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .