Zuzana Válková: Pozor na to, co si přeješ. Ať nedopadneš jako Frank Schaeffer
Tisíckrát se jich zřekl, ale oni mu stejně nepřestali být vděční. Třicet let se snaží, aby odčinil, co kdysi kvůli svému egu uvedl do chodu, ale už se mu to nejspíš nepodaří. Řeč je o americkém filmaři a spisovateli Franku Schaefferovi, který kdysi americkým evangelikálům vnutil téma boje proti potratům. Mnoho z nás teď se zatajeným dechem sleduje, jak otázka, které se před pár lety chopili američtí republikáni, dopadne u amerického Nejvyššího soudu.
Ale to předbíháme. Příběh o tom, jak se protipotratová agenda dostala na špici politického boje v nejrobustnější demokracii světa, je natolik bizarní, že stojí za to vyprávět si ho podrobněji.
Čtěte také
Začít bychom mohli – po vzoru britského novináře Jona Ronsona, který tuto story zpracoval pro britskou stanici BBC 4 – ve Švýcarsku 70. let. Ocitáme se v rodině amerického presbyteriánského pastora Francise Schaeffera. Charismatik a milovník umění Schaeffer starší uprostřed malebných hor provozuje útočiště pro zduchovnělé lidi z celého světa; svou komunu pojmenuje l’Abri.
V komuně vyrůstá i pastorův nejmladší syn Frank, který miluje Felliniho a sní o kariéře v Hollywoodu. Nikoliv před kamerou, nýbrž za ní. Je proto příhodné, že kniha papá Schaeffera, vycházející z jeho přednášek, uspěje ve Spojených státech, a rovnou v mnohamilionovém nákladu. Není v ní však ani slovo o potratech. Ty si jako vedlejší, příhodně kontroverzní námět prosadí až Frank Schaeffer mladší a zasadí ho do desetidílného dokumentárního cyklu inspirovaného tatínkovou knihou.
Ženy zuřily, když zuřit měly
Čtěte také
Výsledný cyklus o křesťanství, životě a umění má mezi americkými evangelikály fenomenální úspěch. Až na to, že potraty je pořád nezajímají. Považují je totiž za „téma pro katolíky“ – a budeme-li parafrázovat výrok dnes upřímně kajícného Franka Schaeffera z rozhovoru s novinářem Ronsonem, „s katolíky se člověk dostane leda tak do pekla“.
Mladý muž však potřebuje prorazit. Touží znovu oslovit konzervativní publikum – je totiž dostatečně početné. Odveze proto k Mrtvému moři tisíce dětských panenek, rozhází je po poušti a natočí vyděračské záběry symbolizující zavražděné, rozuměj potracené děti. Z pouště se vrátí s novým dokumentem. V naději na další kasaštyk zamluví největší sály po celých Státech a… na potraty opět nikdo nepřijde.
V tomto bodě musíme vyprávění trochu popohnat; ty nejzajímavější podrobnosti si ostatně zaslouží sdílet jeho původní autor, novinář Ronson, který jím otevřel sérii vynikajících podcastů o kulturních válkách s názvem Things Fell Apart. Pozoruhodný je ale okamžik, kdy se Frankovo téma chytí.
Čtěte také
Stane se to v momentě, kdy to Frank prakticky vzdá. O jeho manipulativních dokumentech ale napíšou noviny a konečně se naštvou… ženy. A k oživení temných společenských proudů existuje máloco tak účinného jako obraz ženské, která se zlobí, protože „hysterická rozzuřená feministka“ je představa, která dodnes zvedne ze židle leckoho.
Jinými slovy, kdyby se někdo ptal, kdo „může za to“, že ženám v roce 2022 hrozí drastické omezení jejich práv, tak jsou to… ženy. Protože zuřily, když zuřit měly. (To je samozřejmě hořká nadsázka.) Ovšem evangelikálové si díky jejich protestům všimli, kdo jim absentuje u ploten, a Donald Trump si v roce 2016 všiml, kdo mu absentuje u uren.
Jak to teď celé dopadne, nikdo neví. Frank Schaeffer se kaje. Američanky se bojí. A protože je ten příběh od počátku úplně – s prominutím – ustřelený, je lepší počítat s tím, že jeho výsledek nebude mít s logikou nic společného. Jako připomínka toho, jaký vliv může mít jedno zduřelé ego na celý systém, ale funguje výborně.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
