Zubní kámen promluvil

Vědci z Nevadské univerzity v Renu, antropolog G. Richard Scott a profesor geofyzikálních věd Simon R. Poulson, zkoumali vzorky zubního kamene 58 koster lidí pohřbených v katedrále Santa Maria v severním Španělsku, kteří žili v 11. – 19. století. K výzkumu jim stačily mikroskopické části zubního kamene o hmotnosti 5 – 10 miligramů, které rozdrtili a za pomoci hmotnostní spektrometrie zjišťovali složení izotopů uhlíku a dusíku. Na základě obsahu stabilních izotopů 13C a 15C byli vědci schopni určit druh stravy našich předků. Zatímco dusík poskytuje informace o množství živočišné stravy, uhlík vypovídá o potravě rostlinné. Pro srovnání použili vzorek zubního kamene z kostry Inuita, který žil na Aljašce. Výsledek se dal předpokládat. Analýza vzorku Inuita hovoří o mnohem vyšším podílu masité stravy než u španělských vzorků, což odpovídá mořské stravě aljašských domorodců.

Cílem výzkumu nebylo primárně zjistit přesné složení stravy napříč staletími. Záměrem bylo určit, nakolik se výsledky shodují s výzkumy jinými metodami. Ukázalo se, že získané údaje odpovídají závěrům nezávislých zkoumání pomocí analýzy kostního kolagenu. Údaje o stravě bylo dosud možné získat právě z rozborů kostí, vlasů či nehtů. Nevýhodou těchto metod však je, že jsou složitější, nákladnější a pro získání údajů je nutné mnohdy vzácné historické nálezy, jako jsou kosti, poškodit. Vlasy či nehty je zase možné jen zřídka objevit na starších pohřebištích, protože mnohem rychleji podléhají rozkladu. Zubní kámen se naopak uchovává velmi dlouho a není takový problém jej získat. Autoři studie proto věří, že tento typ výzkumu má v sobě velký potenciál

Zubní kámen|foto: licence Public Domain (eng)

Výsledky své práce publikovali v květnovém čísle Journal of Archaeological Science.

Zdroj: University of Nevada, Reno