Zrušený izraelsko-palestinský summit a nové boje mezi Palestinci

Abbás chtěl Olmertovi navrhnout svůj plán, který v uplynulých dnech přijala i palestinská vláda. Jeho podstatou je nabídka zastavení raketových útoků na izraelská města za to, že Izrael přeruší protiteroristické operace nejen v pásmu Gazy, ale i na Západním břehu Jordánu, odstraní úplně všechny tamější zátarasy komplikující pohyb Palestinců, propustí zatčené palestinské ministry a poslance a uvolní zadržované výnosy z palestinských cel a daní.

Už jen samotný výčet ukazuje, že nabídka je poněkud nevyvážená, a proto ji odmítla i izraelská vláda. Armáda a zpravodajské služby jsou zejména proti ukončení operací na Západním břehu a varují, že uvolnění bezpečnostních restrikcí by téměř okamžitě vedlo k sebevražedným útokům v Jeruzalémě a Tel Avivu. Náčelník vojenské rozvědky Amos Jadlin zdůraznil, že vládní teroristické hnutí Hamas stojí o příměří proto, že je izraelská odveta zahnala do defenzivy a rozprášila nejméně polovinu jeho jednotek. Výsledky operace jsou viditelné - raketové útoky výrazně zeslábly. Místo dvaceti až třiceti střel denně jich nyní teroristé odpalují průměrně pět a Hamas se k ostřelování přestal hlásit. Příměří by nepochybně vypadalo stejně jako před zahájením izraelské operace před třemi týdny - Izrael by se zdržoval odvet, ale na jeho území by dál dopadaly rakety a Hamas by tvrdil, že je na svědomí nemá.

Názor své vlády výjimečně sdílejí i Izraelci - podle úterního průzkumu deníku Ha-arec si pokračování operace přeje 76% dotázaných, a 42% dokonce podporuje opětovné obsazení pásma Gazy, což zatím vláda neplánuje.

I když zastavení protiteroristických akcí zatím kabinet v úmyslu nemá, zvažuje vrácení až poloviny z více než rok zadržovaných palestinských cel a daní, tedy až 400 milionů dolarů. Nový palestinský ministr financí Salám Fajjád, který patří k několika málo představitelům vlády národní jednoty, s nimiž Západ jedná, zřídil bankovní konto u Organizace pro osvobození Palestiny. Hamas, který je příčinou mezinárodního finančního bojkotu kvůli neochotě uznat Izrael a zříci se násilí, není členem OOP, a k penězům se tak nemůže dostat. Na konto, z kterého chce Fajjád vyplácet mzdy zaměstnancům palestinské samosprávy, už poukázaly 184 milionů dolarů Spojené arabské emiráty, Katar, Saúdská Arábie a Norsko.

Izrael rovněž zvažuje další žádost Mahmúda Abbáse a jeho hnutí Fatah - o povolení převzít dodávky zbraní a munice z arabských zemí, které by je posílily v bojích s Hamasem. Někteří izraelští ministři jsou žádosti nakloněni příznivě, zatímco jiní zase tvrdí, že to poslední, čeho je v pásmu Gazy třeba, jsou další zbraně a že Hamas, který má nad Fatahem vojenskou převahu, nakonec zvítězí, a arabské zbraně tak skončí v rukou Hamasu.

Mezitím mezi oběma soupeři vypukly nové potyčky. V úterý se asi 250 ozbrojenců Hamasu pokusilo neúspěšně převzít kontrolu nad hraničním přechodem Karni, který spravuje Abbásova prezidentská garda. Ve čtvrtek ráno pak propukly nejostřejší střety od příměří, které spolu obě strany uzavřely 20. května po mnoha týdnech bojů a 50 mrtvých, a to i přesto, že minulý týden Fatah a Hamas odděleně jednaly s egyptskými prostředníky v Káhiře o stvrzení klidu zbraní. Čtvrteční bitva v Rafáhu si vyžádala jednu oběť a 17 zraněných, včetně tří dětí. Nato se v ulicích Rafáhu znovu objevily zátarasy a na střechy se vrátili ostřelovači, které skupiny v květnu odvolaly.

Mahmúd Abbás v úterním projevu k 40. výročí šestidenní války varoval, že Palestinci stojí na pokraji občanské války, a dokonce prohlásil, že vnitropalestinské boje jsou horší než izraelská okupace. Podle nejnovějšího průzkumu palestinské agentury Near East Consulting občanskou válku očekává 65% Palestinců a 75% se obává, že se situace vymkne kontrole; 60% dotázaných požaduje demisi vlády národní jednoty a 69% se domnívá, že by měl Mahmúd Abbás vypsat předčasné volby do parlamentu i do čela samosprávy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .