Zpřísnit tresty vrahům? Netřeba, stávající trestní zákoník vyhovuje, říká soudce

„Nejde o nějaký automat, to je přílišné zjednodušení,“ ujistil v pořadu Pro a proti předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).

Podle něj tresty nejen u vražd, ale i činů jako znásilnění nebo loupeže, které končí smrtí, nejsou dnes dostatečné.

„Měli bychom jasně dát najevo, že ochrana života a zdraví má větší hodnotu než peníze, tedy výrazněji odlišit trestné sazby za hospodářské trestné činy, a ty násilné,“ žádá poslanec.

Tomuto rozhodnutí musí předcházet odborná debata, souhlasí Tejc. „Proto jsem také návrh nepředložil, než o tom budeme debatovat i se soudci.“

„Nechtěl bych, aby zákon, pokud bude mít šanci na schválení ve Sněmovně, se zabýval jen zvýšením trestních sazeb. Takový zákon by smysl neměl. Jde jak o izolaci těch, kteří už nejsou schopni nápravy, tak o lepší práci s těmi, kteří nápravy schopni jsou,“ shrnul Jeroným Tejc.

Tejc: „Podle statistik za roky 2013 až 2015 je každý rok spácháno zhruba 160 vražd, z toho asi 70 recidivisty. To ukazuje na to, že recidiva v naší společnosti je velká, a je otázkou, jak zabránit tomu, aby docházelo k opakování trestné činnosti.“

Soudce Krajského soudu Praha a viceprezident Soudcovské unie Roman Lada je si vědom, že každý rozsudek je především signálem do společnosti.

Lada: „Na trestním zákoníku pracovala dlouhou dobu celá řada odborníků jak z oblasti teorie, tak praxe. Od nabytí své účinnosti v roce 2010 byl 17krát novelizován. Chci říct, že do tak zásadní normy jako je trestní zákoník, by mělo být zasahováno naprosto minimálně, a to jen v těch nejnutnějších případech.“

„Chápu že výsledný trest posílá nějaký signál do společnosti, a výsledný trest se jí nemusí zdát zcela adekvátní.“

Jako soudce ale nemůže souhlasit s tím, že by měl být přesně vymezen trest, který má být uložen za konkrétní trestný čin, vysvětlil Lada.

„Tím by se zcela popřela soudcovská úvaha a její smysl pro ukládání trestu,“ dodal.

Současný trestní zákoník už oproti předchozímu zpřísnil postihy za brutální trestné činy. „A domnívám se, že současná právní úprava je i v evropském kontextu odpovídající,“ tvrdí soudce.

„Shodneme se, že pokud se jedná o plánované vraždy prováděné brutálním způsobem, pachatelé zasluhují nejpřísnější tresty. Ale i dnešní zákoník umožňuje uložit trest na 15 až 20 let i tresty výjimečné.“

Soudce je přesvědčen, že v současné době systém trestní politiky nepotřebuje okamžitý zásah nebo reakci.

„Reagovat na případy, které mohou do společnosti vznést pochybnosti o správném rozhodnutí o výši trestu je třeba, a chápu, že odezva ve společnosti je neblahá,“ uznal Roman Lada.