Zpráva o Columbii

Podle vyjádření NASA mohla posádka Columbie přežít na orbitě do 15. února a do té doby je mohla vyzvednout záchranná mise. Raketoplán Atlantis měl pro start vyhovující povětrnostní podmínky, podstatné bylo vyhodnotit problém a učinit rozhodnutí do sedmého dne letu Columbie. Že se tak nestalo bylo podle vyšetřovací komise dáno tím, že Národní úřad pro letectví a vesmír neučinil nápravu v organizaci a řízení úřadu po havárii raketoplánu Challenger v roce osmdesát šest.

K hlubším příčinám tragédie pak podle vyšetřovatelů patří i to, že se ve vesmírném programu potkávají velké cíle se střízlivou rozpočtovou realitou, jinak řečeno, že je málo peněz. Nízký rozpočet je mimochodem také podle brazilských vědců příčinou pátečního neštěstí, kdy třetí neúspěšný pokus vyslat do vesmíru brazilskou raketu stál život jednadvacet vědců a techniků, když raketa explodovala na základně při posledních testech.

Zmíněné případy naznačují, že zmařené životy astronautů, vědců a techniků asi nebudou politiky pateticky zmiňovanou daní za poznávání vesmíru, ale spíše důsledkem praxe, kdy se po vědcích žádá za málo peněz hodně muziky. A výsledek? Brazilce stála zničená raketa šest a půl milionu dolarů a Američany přišlo na dvacet milionů šokující zjištění, že sedm astronautů zemřelo zbytečně.